Politici se u premiéra shodli na krocích kvůli restitucím

Nejvyšší soud by měl jednoznačně stanovit, jak postupovat při restitučních sporech podobných kauze Kinských. Nižší soudy by se pak jeho stanoviskem měly řídit. To je jeden z výsledků jednání předsedů obou komor parlamentu, šéfů parlamentních stran a lídrů poslaneckých a senátorských klubů u předsedy vlády Vladimíra Špidly. Důležitá je podle nich i právní pomoc státu obcím, které restituenti žalují.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

schůzka politiků

schůzka politiků | Foto: Stanislav Zbyněk

Především na stanovisko právních expertíz je třeba počkat před zahájením úvah o tom, zda kvůli restitucím překračujícím Benešovy dekrety změnit Ústavu. I na tom se shodli účastníci dnešní schůzky na Úřadu vlády. Jednotlivé politické strany se přitom zavázaly, že nebudou přicházet s vlastními aktivitami, a že koordinaci řešení problému nechají na koaličním kabinetu.

Sám premiér Vladimír Špidla nyní soudí, že Ústavu nebude zapotřebí novelizovat, protože stávající zákony jsou dostatečné. "Můj názor je, že dosavadní právní systém je dostatečný, že se spíš jedná o problematiku interpretace," prohlásil Špidla.

Ještě včera ale premiér přímo hovořil o ústavní novele, která by zabránila sporným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety. Politici dnes zdůraznili, že by tomu musely předcházet posudky právních expertů.

S tím, aby Nejvyšší soud zpracoval jednotné stanovisko pro soudy nižších instancí, jak při případných dalších restitučních sporech postupovat, souhlasí také předseda ODS Mirek Topolánek. "Jsme ochotni se podílet na všech řešeních, která povedou k právním a majetkovým jistotám našich občanů a institucí, a v tomto smyslu dosavadní postup vlády schvalujeme."

Nejvyšší soud nemůže soudcům nařídit, jak mají v restitučních kauzách rozhodovat. Radiožurnálu to řekl místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Zákon podle něj pouze umožňuje, aby Nejvyšší soud některým ze svých rozhodnutí ukázal soudům cestu, kterou při rozhodování považuje za správnou.

S případnou úpravou Ústavy ne všichni souhlasí. Například právník Tomáš Sokol tvrdí, že si politici neuvědomují, že asi před dvěma sty lety byla výkonná moc oddělena od moci soudní. "Tím, kdo vykládá zákony, a to ať už z našeho pohledu dobře nebo špatně, je soud," připomněl Sokol Radiožurnálu a naznačil, že iniciativa politiků by v žádném případě neměla soudy ovlivňovat.

Podrobnosti o Benešových dekretech se dočtete zde.

Také prezident republiky Václav Klaus svolává schůzku nejvyšších ústavních představitelů. Jak Radiožurnálu řekl šéf prezidentské kanceláře Petr Hájek, Klause k tomu vedou vážné obavy z vnějších i vnitřních pokusů otevírat otázky minulosti.

Schůzka u prezidenta by mohla být příští týden po návratu Klause z Řecka. Hájek odmítl říct, které pokusy má prezident na mysli, zdůraznil jen, že hlava státu považuje za škodlivé a nebezpečné jakékoliv prolamování do restitučních a podobných kauz, které by narušily shodu, k níž dospěla naše společnost po roce 1989.

"Ukazují se jevy, které směřují k porušení jistého statu quo, k němuž velmi obtížně dospěla česká společnost na začátku 90. let, a pan prezident je přesvědčen, že je třeba včas jim čelit tím, že se o nich alespoň poradí nejvyšší ústavní činitelé," uvedl Petr Hájek.

Milan Kopp, Jana Zemanová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme