Politici vidí podobnost případů Julínka a Parkanové. Oba kontroverzní nákupy schvalovala vláda
Kauza exministra zdravotnictví Tomáše Julínka podle některých politiků připomíná případ pronájmů letounů CASA bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové. Údajně nevýhodnou smlouvu na provozování letecké záchranky totiž stejně jako nákup letadel schvalovala celá vláda. Oba politici vinu popírají.
Podle prvního místopředsedy a ministra financí Miroslava Kalouska je podobnost v tom, že obě smlouvy, tedy jak na nákup letounů CASA, tak na provozování letecké záchranky schvalovala celá vláda. Přesto ale Kalousek nechce oba případy úplně srovnávat.
„V obou dvou případech se jednalo o nákup ve zcela jiném režimu. Zatímco v případě vojenského materiálu se nakupovalo na výjimku podle paragrafu 15 zákona o veřejných zakázkách, tak v případě letecké záchranné služby se jednalo o otevřené výběrové řízení.“
„To, co mají tyto věci společné, je, že o smlouvách rozhodovala vláda, schválila to jednomyslně a v obou případech jsem pevně přesvědčen o nevině obou osob,“ řekl Kalousek. Obvinění policie označil za nesmyslné a nepodložené.
Obdobně se vyjádřil i tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, který pro smlouvu ve vládě Mirka Topolánka také hlasoval. Langer v rozhovoru pro Lidové noviny zpochybnil i částku 800 milionů, o kterou mělo být provozování letecké záchranky předražené s tím, že „jde o blbou policejní trojčlenku“. Radiožurnálu dnes exministr řekl, že už nechce kauzu víc komentovat.
Premiér Petr Nečas, který v té době jako ministr práce a sociálních věcí pro smlouvu také hlasoval, se už nechal slyšet, že bude chtít od Julínka jeho stanovisko ke kauze. Zatím ho podle mluvčího úřadu vlády Jana Hrubeše nedostal.
I podle vicepremiérky a šéfky strany LIDEM Karolíny Peake lze v kauze exmistra Julínka a bývalé ministryně Vlasty Parkanové najít jisté společné rysy.
„Mně se na první pohled zdá, jako by bylo stíháno politické rozhodnutí podobně jako u Vlasty Parkanové. Nicméně pokud by bylo prokázáno, že došlo v té souvislosti k nějaké korupci, pak to samozřejmě stíhání hodné je. Jinak se obávám, že stíhat politická rozhodnutí pouze proto, že se někomu zdají špatná, nelze.“
Linku mezi oběma kauzami, i když jiného směru, načrtl i šéf opozičních poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
„Obě kauzy provází pravděpodobně nevýhodné jednání pro stát. Jednoduše řečeno obě kauzy jsou doprovázeny podezřením, že tito ministři nejednali tak, jak to bylo výhodné pro stát, ale pro konkrétní soukromé společnosti.“
Tejc ale ocenil, že policie o v obou kauzách koná, a věří, že to bude fungovat jako zdvižený prst i pro ostatní politiky.
