Politické 'trafiky' v dozorčích a správních radách mají podle vlády skončit

Obsazování postů v dozorčích radách či představenstvech podniků se státní účastí bývá často odměnou za politickou věrnost. Politik si tak může přijít i na miliony korun ročně navíc. Po příštích sněmovních volbách by to ale mohlo jinak. Vláda totiž podpořila změnu pravidel pro obsazování funkcí ve vedení firem se státní účastí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda dozorčí rady společnosti Elektrárny Opatovice Mirek Topolánek | Zdroj: ČTK

Ministr financí Miroslav Kalousek a ministr vnitra Jan Kubice mají během léta vypracovat přesná pravidla, finální text návrhu zákona má vláda dostat na stůl 30. září. Zákon by pak samozřejmě ještě musel schválit parlament a podepsat prezident.

Nová pravidla se mají vztahovat na všechny podniky a obchodní společnosti, ve kterých má stát nebo územní samosprávný celek podíl, a to včetně jejich dceřiných společností.

Přehrát

00:00 / 00:00

Změny v obsazování postů ve státních či polostátních firmách okomentoval první náměstek ministra financí Ladislav Minčič a manažer Transparency International Radim Bureš

„Jde o takovou úpravu, která zajistí, že se na tyto pozice nebudou jmenovat nomenklaturní kádry, tedy političtí nominanti bez jakékoli odbornosti,“ říká vicepremiérka ze strany LIDEM Karolína Peake.

„Připraví se jim nový krátký zákon, který jasně stanoví pravidla, podle kterých se budou stanovovat podmínky a odborné požadavky na lidi, kteří tyto pozice mají do budoucna zastávat,“ dodává Peake.

„Zákon by měl být poměrně krátký a jednoduchý. Měl by svěřovat povinnost stanovit příslušná pravidla pro jmenování zástupců státu nebo samospráv do příslušných orgánů společností na ministerstva, kraje nebo obce. Ty budou povinny vypracovat relativně velmi podrobná pravidla jak pro splnění příslušných kvalifikačních a osobnostních předpokladů, tak i zásady pro odměňování těchto osob,“ vysvětluje první náměstek ministra financí Ladislav Minčič.

'Krok správným směrem'

Projektový manažer protikorupční organizace Transparency International Radim Bureš rozhodnutí vlády přivítal: „Nejde o změnu pravidel, protože žádná pravidla nemáme, jde o nastavení pravidel. Ano, je dobře, že se k tomu přistoupilo.“ Dosud podle něj bylo možné do správních a dozorčích rad dosadit téměř kohokoli.

„Díky tomu, že neexistují žádná pravidla, záleželo na každém, kdo vykonával akcionářská práva, jak jednotlivé funkce obsadí. Docházelo k nejrůznějším možnostem – ať už to byla trafika pro věrné, odkládací místo pro toho, na koho nezbyla volená funkce, nástroj jak si přilepšit do pokladnice politické strany nebo jako představa, že to je nejlepší odborník. Všechny možnosti se objevovaly,“ míní Bureš.

„Přinucení, aby si jednotlivá ministerstva, kraje a obce zpracovala svá vlastní pravidla a zveřejnila je, je určitě krok správným směrem. Minimálně to umožní odborné veřejnosti, neziskovým organizacím či médiím konfrontovat pravidla s konkrétní personální politikou jednotlivých firem,“ říká manažer Transparency International.

„Na druhé straně mi není úplně jasné, proč návrh nepočítá s jednotnou úpravou pro stát. Je jasné, že kraje a obce jsou v jiné pozici, tam samozřejmě stát může něco ukládat těžko, ale stát může jednoznačně stanovit konkrétní pravidla pro ministerstva. Koneckonců ti lidé zastupují v těchto státních firmách nebo firmách se stání účastí stát, nikoli konkrétní ministerstvo,“ podivuje se Radim Bureš.

Strach z obecnosti

Návrh vítá například i právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný, ani on však neskrývá obavy z příliš velké obecnosti: „Záměr, jak je zatím napsaný v tezích, by mohl být poměrně dobrým vykročením vpřed,“ říká a vysvětluje:

Přehrát

00:00 / 00:00

¨Návrh změny v obsazování polostátních podniků zhodnotil také právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný

„Trošku se bojím toho krátkého a jednoduchého zákona, o kterém mluví zástupce ministerstva financí, protože si myslím, že by tam měla být pravidla stanovena poměrně jasně. Aby se to celé nevyřešilo pouze tím, že se vypíše nějaká vnitřní norma, která ale nebude úplně účinná.“

„Dobrá zahraniční praxe je taková, že jsou dopředu známa kvalifikační kritéria, koho vlastně do té firmy hledáme. A existuje nějaká nominační komise, což je expertní orgán, který určí kandidáty, kteří kvalifikační kritéria splňují. A politici v zásadě už pouze akceptují jména, která navrhne expert,“ popisuje ideální průběh výběru.

„Proces by měl být průhledný – veřejnost by měla vědět, jaká jsou kritéria, kdo se hlásí, kdo byl nakonec vybrán a proč,“ dodává právník Ekologického právního servisu.

Renáta Prátová, Mirko Kašpar, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme