Politolog: VV musejí přijít s novými tématy, jinak neuspějí
Čtyřicet procent voličů Věcí veřejných dalo této straně hlas, protože pro ně byla nejmenším zlem. Vyplývá to z posledního průzkumu agentury STEM. Těmto lidem zpravidla chybí pevný vztah k volenému uskupení a pouze na politické scéně nevidí nikoho vhodnějšího. Naopak zavedené strany jako ODS, ČSSD nebo komunisté se opíraly o zavedené voliče.
Předsedkyni poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýnu Kočí výzkum nepřekvapil. Podle ní je to dáno hlavně tím, že Věci veřejné jsou novou stranou a musí si teprve své skalní voliče získat:
O skladbě a stabilitě voličů Věcí veřejných mluvili v pořadu Stalo se dnes předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýna Kočí a politolog s Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.
„Také to vzniká tím, že Věci veřejné měly voliče z různých částí politického spektra, část voličů k nám přišla od ODS, část i od sociální demokracie, takže já si myslím, že to není nic nového a nic překvapujícího, že jako nová strana máme ještě nestabilní voliče.“
Podle Josefa Mlejnka, politologa s Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, je pro Věci veřejné velmi zásadní, že se jejich voliči rekrutovali hlavně z nespokojených lidí, kteří už neviděli jinou šanci. „Takovým stranám se pak velmi často stává, že se sice dostanou do parlamentu, ale najednou, když se mají chovat pozitivně, ve smyslu, že mají sami předkládat nějaký program a nést za něj odpovědnost, tak velmi často podpora opadne a velmi často se ukáže, že ti noví se po čase stanou dinosaury a tudíž se potom voliči poohlédnou po někom novém.“
„Tato strana bude muset, pokud bude chtít působit v českém politickém spektru trvale, přijít s nějakými tématy, nad kterými by se mohla trvaleji a pozitivně profilovat,“ předpokládá politolog.