Šéf vojenských zdravotníků o stavbě polní nemocnice: Jsme zvyklí takové situace řešit

Do pražských Letňan dorazila v neděli první část organizačního týmu a část vojáků, kteří tam mají za úkol vybudovat záložní nemocnici pro pacienty s covidem-19. Ředitel sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany generál Zoltán Bubeník v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že armáda je na stavbu připravena. Přiznal ale, že se o plánu dozvěděl nejprve z médií. Nemocnice v prostorách výstavní haly má podle něj výhodu v zázemí.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojáci pomáhají, kde se dá, jejich kapacity ale pomalu dochází. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Pro tu vlastní stavbu probíhá intenzivní plánování, probíhá zákres jednotlivých specializovaných pracovišť, rozkreslení lůžek, aby se celá varianta až do 500 lůžek do těch hal vešla,“ nastínil průběh prací generál Bubeník.

Vláda schválila polní nemocnici v pražských Letňanech. Využít se má až při vyčerpání kapacit

Číst článek

Má armáda zkušenosti se stavbou tak velké polní nemocnice? Vojenské polní nemocnice jsou jen dvě, každá po padesáti lůžkách.
Nestavěli jsme ještě polní nemocnici s pěti sty lůžky, nicméně lůžka jako taková považuji za nejméně komplikovanou záležitost, protože to dáme do hotové haly, která nám tvoří základní zázemí.

Pokud se staví polní nemocnice, tak tam opravdu musíte začít na zelené louce - vybudovat kompletní infrastrukturu, srovnat podlahy, zavést energie, odpadové hospodářství, vodu, postavit stany, udělat rovné podlážky. V polních podmínkách je to komplikovanější práce než tady navezení kontejnerů a rozrovnání postelí.

Platí tedy čtvrteční informace ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), že armáda zajistí sto lůžek?
Sto lůžek, to je sestava dvou polních nemocnic. My jsme dostali úkol, aby to bylo k 500 lůžek. Takže bude tam potřeba spolupráce se Správou státních hmotných rezerv, která nás doplní do požadované kapacity.

A jak je to se zdravotnickým personálem, který by se o pacienty v Letňanech staral?
Zdravotnický personál budeme kalkulovat s příslušnými vyhláškami, nicméně se jedná o krizovou variantu, kde si dovedeme představit, že lékaři a sestry v tomto případě pečují o něco více postelí než ve standardním stavu.

Bereme to tak, že bychom tam dali celou sestavu dvou polních nemocnic, což v současnoti čítá asi 25 lékařů a kolem 100, 120 sester. A doplnili to tím, že bychom tam přesunuli zdravotníky z jiných struktur zdravotnické služby než jenom z polních nemocnic.

Armáda tedy do záložní nemocnice v Letňanech poskytne celkem 200 lidí?
Dvě stě lidí a takto znělo i usnesení vlády. Dvě stě lidí je zdravotnický personál a šedesát lidí je na prvotní výstavbu, obsluhu a později střežení.

Kdy jste se dozvěděli, že máte jako armáda za úkol postavit polní nemocnici s pěti sty lůžky?
Byla to informace prakticky ve čtvrtek ráno, nejdříve z médií. Poté přišly informace z velení armády. Začaly okamžitě plánovací procesy. Jsme zvyklí tyto situace řešit. Koneckonců i několik nasazení v našich humanitárních misích - ať už to byl Pákistán, Albánie nebo Turecko - mělo taky docela velký kalup.

Na výstavišti v Letňanech vznikne polní nemocnice. Lůžka dodá armáda i správa hmotných rezerv

Číst článek

Nic nezvyklého

A existovaly dopředu nějaké plány a scénáře, že by se taková nemocnice v Letňanech budovala?
Prakticky každé dva roky děláme výstavbu polní nemocnice ve formátu do padesáti lůžek. Ale má to plochu 40, nebo 50 krát 80 metrů na tradičním podzimním cvičení Medical Man v Hradci Králové. Jsme zvyklí zapojit kompletní infrastrukturu, včetně připojení spojeneckých kontejnerů nebo stanů. Většinou děláme na bázi států V4 společné cvičení. Takže plány a standardní postupy máme nastavené, to není nic nezvyklého.

Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček z ČSSD ještě ve čtvrtek Radiožurnálu řekl o pandemickém plánu a případné aktivaci nemocnice v Těchoníně. Na to ještě armáda má kapacity?
Buď bude volba záložní nemocnice v Letňanech, kde 200 lidí zdravotnického personálu obslouží 500 lůžek. Nebo díky specifickému postavení Těchonína, specializované infekční nemocnici, je komplex zaměřen na 28 lůžek. Dvacet je standardních, osm ventilovaných. Kvůli komplexu, opatření, vzduchotechnice, podtlaku, práci ve skafandrech, tak potřebujeme mít poměrně stejné množství personálu. Takže pro mě je volba radši 200 lidí na 500 lůžek, než 200 lidí na 28 lůžek.

O pomoc armády si žádají nemocnice, zdravotnická zařízení, domovy pro seniory... Máte na takovou pomoc ještě kapacity?
Považuji za důležité říct, že ono je to možná neviditelné, ale prakticky všichni příslušníci polních nemocnic - obou, které máme - pracují jako výpomoc. Je to tak posledních deset let. Pracují na jednotlivých odděleních od chirurgií, přes ARO, interna a tak dále. Jsou to běžná oddělení jak ve vojenských, tak v civilních nemocnicích, na záchrankách.

Takže i ta aktivace nemocnice v Letňanech, která je samozřejmě součástí až těch nejděsivějších krizových plánů, by znamenala aktivaci toho personálu a stažení z civilních a vojenských nemocnic.

Takže si myslím, že ačkoli ta práce není tak viditelná na první pohled, tak ti vojáci a vojenští zdravotníci jsou dennodenně nasazeni na výpomoc. Bohužel to vypadá tak, že pokud některá nemocnice požádá o výpomoc, tak pro nás to znamená, že z jedné nemocnice musíme ty lidi vzít, abychom je přesunuli do jiné. Takže to je Sofiina volba, tady se těžko uvažuje.

Pražské nemocnice žádají lidi vyléčené z covidu, aby darovali krevní plazmu. Chybí jim pro nemocné

Číst článek

Armádní kapacity

Takže volný zdravotnický personál armáda už nemá?
Jedině, že bychom šli opravdu na ten katastrofický scénář, že povoláme i všeobecné praktické lékaře a všeobecné praktické sestry, řekněme ty vojenské obvoďáky, do první linie. Což bylo několikrát prezentováno klinickou skupinou, respektive ministrem zdravotnictví, že to je opravdu ta nejzazší možná varianta, abychom neohrozili primární péči v terénu.

My musíme mít armádu připravenou, musíme mít vojáky připravené na jakékoli krizové scénáře, a v té první linii se o ně postarají pouze vojenští lékaři nebo zdravotníci.

O kolika praktických lékařích se bavíme?
Celkově těch praktických lékařů je skoro sedmdesát. Z toho někteří jsou momentálně taky nemocní, protože přicházejí do styku s vojáky. Vojáků-zdravotníků je asi stovka. To je opravdu až záložní kapacita, ale je to stejná paralela jako u civilních, více než pěti tisíc obvodních lékařů.

To je zdravotnický personál, ale v domovech pro seniory nejsou zdravotníci, tam jsou často řadoví vojáci. Na pomoc těmto zařízením tedy kapacitu armáda ještě má?
Podle nařízení vlády ještě z jara umí armáda vyčlenit, myslím, až ke třem stovkám těchto vojáků. K tomu jsme dostali mandát. Já myslím, že se velmi intenzivně točí v nasazeních jak v domovech pro seniory, tak alzheimer centrech. Dělají tam excelentní práci a kolikrát drží tato zařízení nad vodou, pokud dojde k velké nákaze personálu. Myslím, že jakákoli výpomocná práce, každá zdravá ruka, v tom domově důchodců může pomoci.

Kolik jich teď z těch tří set možných pomáhá?
Teď to co je nasazeno, to co vím, jsou počty okolo dvaceti lidí v domově Slunečnice v Ostravě, v domově v Kravařích. Teď máme čerstvý požadavek nasadit lidi od víkendu v domově seniorů v Jaroměři, takže se může stát, že velmi rychle bude i tato kapacita úplně naplněna.

Jana Magdoňová, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme