Česko zatím vojáky do Polska nepošle. Situace na hranici s Běloruskem se podle Metnara stabilizovala

Česko prozatím vojáky na polsko-běloruskou hranici nepošle, protože se tamní migrační situace stabilizovala. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). O stabilizaci na hranici ho dopisem i telefonicky informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Vyslání vojáků minulý týden na mimořádném zasedání schválila vláda v demisi, nyní se mandátem měla zabývat sněmovna a Senát. Proces bude ale pozastaven.

Tento článek je více než rok starý.

Praha (Aktualizováno: 16:05 13. 12. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednotlivé útoky si plánovali čeští vojáci sami. „Řekli nám ‚ano, vy budete provádět útok třeba na tuto vesnici a naplánujte si to‘, což bylo velkou výhodou a přínosem i pro nás, co se týká výcviku. Tu akci jsme prováděli tak, jak bychom ji asi prováděli v reálu, a zároveň jsme tam i my, opoziční síly, měli nepřítele, který na nás musel reagovat,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Líbal.

Vojáci Armády České republiky (ilustrační foto) | Foto: Michal Olbert | Zdroj: Armáda České republiky

Vyslání vojáků minulý týden na mimořádném zasedání schválila vláda v demisi, nyní se mandátem měla zabývat Poslanecká sněmovna a Senát. Proces bude nyní pozastaven. Do Polska mělo ještě do Vánoc odjet 150 vojáků, především ženistů. V Polsku měli působit až 180 dnů. V zemi měli pomáhat zvládat migrační tlak na hranicích s Běloruskem.

Vláda schválila návrh na pomoc Polsku. Vyslání 150 vojáků na běloruskou hranici projedná Parlament

Číst článek

„Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak při osobním telefonickém jednání,“ přiblížil ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO).

Polský ministr obrany zároveň poděkoval České republice za kontinuální politickou podporu a nabídku pomoci. Ta by se pro jeho zemi stala znovu aktuální až v případě opětovného zhoršení současného stavu.

Mandát, který schválila vláda již 8. prosince 2021, počítá s jednotkou o maximálním počtu 150 příslušníků Armády České republiky, především ženistů, kteří by mohli v Polsku působit až 180 dní.

Místopředsedkyně vlády v demisi Alena Schillerová (ANO) novinářům řekla, že kabinet v pondělí otázku vyslání vojáků probíral. O změně ji informoval Metnar. Vládě řekl, že Polsko v tuto chvíli situaci zvládá a nebude potřebovat pomoc z Česka ani z Maďarska.

Návrhem na vyslání vojáků se měla už v úterý zabývat Poslanecká sněmovna. Schválení jí v pondělí doporučil branný výbor. O den později se očekávalo schválení Senátem. Misi vyslovili podporu kromě vlády i zástupci nastupující vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.

USA, Británie, Kanada a EU oznámily další sankce vůči Lukašenkově režimu. Požadují ochranu lidských práv

Číst článek

Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Česká jednotka měla podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit na ní ženijní práce. Vojáci tak mohli stavět či opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku.

Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme