Polsko zaplatilo 45 milionů eur za škody z těžby v Turówě, Česko stáhlo žalobu u Soudního dvoru EU

Polsko zaplatilo Česku kompenzace 45 milionů eur za škody způsobené těžbou v dole. Na účet Libereckého kraje dorazilo 25 milionů eur od polského státu, 10 milionů tam už přišlo ve čtvrtek od energetické společnosti PGE, která důl Turów provozuje. Také na účtu ministerstva životního prostředí už je 10 milionů eur na řešení vlivu těžební činnosti. Česko tak stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropská unie, řekl ČTK mluvčí vlády Václav Smolka.

Praha/Varšava (Aktualizováno: 16:49 4. 2. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důl Turow

Česko stáhlo žalobu na Polsko kvůli dolu Turów u Soudního dvora EU | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na kompenzacích v hodnotě 45 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,08 miliardy korun) se dohodli premiéři Petr Fiala (ODS) a Mateusz Morawiecki. Částka 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, zbylých deset milionů bude náležet českému státu, řekl ve čtvrtek po podpisu mezivládní dohody s Morawieckým předseda vlády Fiala.

Mezivládní transfer činí 35 milionů eur, dalších deset milionů poskytla Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která důl provozuje.

Praha finančními kompenzacemi podmiňovala stažení žaloby u Soudního dvora Evropské unie. Po zaplacení posledních 10 milionů na účet ministerstva životního prostředí tak žalobu u Soudního dvora Evropské unie stáhlo.

Dohodu o těžbě v hnědouhelném dole Turów u českých hranic podepsali předsedové vlád Petr Fiala a Mateusz Morawiecki. Smlouvu nejprve o den dříve schválily vlády z obou zemí.

Fiala a Morawiecki podepsali dohodu o Turówu. Polsko zaplatí 45 milionů eur, Česko stáhne žalobu

Číst článek

Podle dohody Varšava kromě kompenzací vybuduje na vlastní náklady podzemní stěnu, která bude bránit snižování hladiny podzemní vody na české straně hranice. Postaví také val na ochranu obyvatel českých obcí před hlukem a prachem z dolu.

Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.

Smlouva podle vládního mluvčího Smolky vznikla na vládní úrovni, je tak účinná podpisem obou smluvních stran. V nejbližší době bude zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv. Obě strany také jmenují své zmocněnce.

Dlouhotrvající spor

Česko se na Soudní dvůr Evropské unie obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise.

Varšava námitky Prahy i Bruselu odmítala. Soud pak loni v květnu nařídil Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože se Varšava odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně.

Částka mezitím vzrostla na skoro 70 milionů eur (1,7 miliardy korun). Morawiecki penále odmítá zaplatit a chce kvůli tomu vyjednávat s unijními institucemi.

Advokát Soudního dvora EU dal za pravdu Česku. Polsko prodloužením těžby v Turówu porušilo unijní právo

Číst článek

Penále se Polsku má přestat načítat právě dnem, kdy Česko žalobu stáhne. Mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz ve čtvrtek řekl, že doposud uloženou pokutu ale Varšava zaplatit musí a komise se jí chystá první část dlužné sumy strhnout z unijních dotací.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.

Kompromis v dlouho vyjednávané mezivládní dohodě nastal kromě peněžní částky, kdy původně Česko požadovalo 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů, také v době soudního dohledu. Země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.

ern, pan, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme