Pomníček připomíná dramatický vznik Charty 77. Tady StB zatkla Havla s Landovským

UVNITŘ FOTOGRAFIE. Dramatickou událost, která provázela založení Charty 77, od čtvrtka připomíná dočasný pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6. Stojí v místě, kde 6. ledna 1977 zatkla Státní bezpečnost Václava Havla a Pavla Landovského poté, co před ní ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám. Moderní umělecká instalace se skládá z několika poštovních schránek s klíčky, ve kterých jsou dopisy s prohlášením Charty, které si mohou kolemjdoucí zdarma vzít.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6 připomíná vznik Charty 77 | Foto: Filip Jandourek

Podle jeho autora, studenta Západočeské univerzity Martina Brůhy, pomník symbolizuje, jak nesnadné bylo se k Chartě 77 za komunistického režimu dostat. „Chtěl jsem v koncepci ukázat, že dopisy byly i nebyly dříve neviditelné, a jak se o tom mluvilo a nemluvilo,“ řekl Brůha.

Pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6 připomíná vznik Charty 77 | Foto: Filip Jandourek

Společenství veřejně usilující o lidská a občanská práva - Charta 77 - se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Mezi Vánocemi a 1. lednem roku 1977 své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů.

Pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6 připomíná vznik Charty 77 | Foto: Filip Jandourek

Během pronásledování se Havlovi ještě v jedné vedlejší ulici podařilo vhodit do poštovní schránky asi 40 obálek s adresami signatářů. Poté ale vůz v Gymnazijní ulici zastavila auta StB a zbývajících asi 200 obálek se seznamem podpisů tajná bezpečnost zabavila. Disidenty odvezla k výslechu.

Pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6 připomíná vznik Charty 77 | Foto: Filip Jandourek

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra v projevu řekl, že nebýt lidí, kteří stáli za Chartou 77 a podobnými iniciativami, které prosazovaly základní lidské svobody a občanská práva, nebyla by dnes svoboda tak samozřejmá.

Pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6 připomíná vznik Charty 77 | Foto: Filip Jandourek

„Toto místo je toho důkazem, kdy v samém počátku vzniku Charty 77 se bezpečnostní složky komunistického Československa pokusily zmařit šíření Charty 77 mezi občany a zamezily i její distribuci směrem k Federálnímu shromáždění, kam byla především adresována,“ připomněl Hazdra.

Pomníček v Gymnazijní ulici v Praze 6 připomíná vznik Charty 77 | Foto: Filip Jandourek

Zdeněk Bárta, evangelický farář a disident, který na jaře 1977 Chartu podepsal, dodal, že se Chartě podařilo něco zvláštního. Totiž že svým textem spojila atomizované skupiny lidí - evangelíky, katolíky, osmašedesátníky i underground. Charta od státu nepožadovala nic jiného, než aby dodržoval vlastní pravidla. „A já si myslím, že tohle je tak geniální text, že je věčně platný dodnes,“ uzavřel Bárta.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme