Žena chtěla šetřit plyn, tak si zapálila oheň v krbu lihem. Z popálenin se vzpamatovává ještě rok poté
Kvůli drahému plynu a elektřině lidé častěji než dřív topí uhlím a dřevem a zvyšuje se počet popálenin. Uvádí to spolek Popálky na základě dat z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky, podle kterých sice počet popálených v Česku klesá, ovšem právě v kategorii „vystavení vznícení vysoce hořlavých hmot“ stoupl meziročně počet popálených o čtvrtinu z 205 na 251 případů.
Typický je příběh Lucie Pšeničkové, která při zapalování použila tekutý líh a skončila s popáleninami druhého stupně v péči lékařů. Pšeničková totiž měla pocit, že oheň moc nehoří a z lahve přistříkla tekutý líh.
Nebyl to dobrý nápad, vrtulník mladou ženu transportoval do nemocnice, kde strávila měsíc a s následky popálenin se potýká dodnes. Přitom zrovna proti tekutému lihu hasiči zásadní výhrady nemají. Co tedy udělala Lucie špatně?
„Chtěla jsem šetřit plyn, tak jsem vzala utěrky, napustila je lihem a špejlí zatápěla v krbu. To je v pohodě. Jenže plameny nějak skomíraly, a mě nenapadlo nic lepšího, než vzít plastovou lahev s lihem a stříknout do krbu. Lahev bouchla, vznítila se, plamen mi vyjel po ruce a celou mě popálil,“ vypráví Pšeničková a občas se u toho i zasměje.
Je to už rok, ale dobře si pamatuje, že byla sama doma, oheň stihla uhasit, chladila se ve sprše a měla pocit, že může jít druhý den do práce. Ještě zavolala bratrovi, který je lékař a ten doporučil okamžitě volat záchranku.
Jizvy vyžadují péči
„Bolelo to šíleně, ale na první pohled to vypadalo jako popálení od slunce, udělaly se drobné puchýře. To jsem si myslela, že mě vezme přítel do nemocnice a pak půjdu domů. Jenže přijela záchranka, koukli na mě a volali vrtulník,“ popsala Lucie Pšeničková.
Ukrajinská holčička se v Česku úspěšně léčí s těžkými popáleninami, čeká ji rehabilitace
Číst článek
Popáleniny má Lucie na těle a krku, což není moc vidět, jizvy ale vyžadují neustálou péči. V nemocnici rány převazovali kvůli bolesti v narkóze. „Těch bylo třináct nebo čtrnáct.“
Po návratu domů byla Lucie dost bezradná a dostala tip na spolek Popálky, který pomáhá lidem s popáleninami.
„Roste počet popálených, především žen. Je to tím, jak lidé přecházejí kvůli šetření plynem na kamna a krby. S rozjezdem topné sezony se obáváme, že toho bude víc,“ říká zakladatelka spolku Jana Lacinová.
Na Popálky se ročně obrátí zhruba 350 lidí, kterým spolek poskytuje hlavně poradenství. Jde o ošetřování jizev, nákup krémů, které často nejsou hrazené pojišťovnou, nebo o vyřizování různých podpor včetně invalidity.
Malý plamenomet
„Za největší riziko považuju tekuté podpalovače,“ dodává Lacinová. S tím souhlasí i hasiči. Za nejhloupější nápad je podle vyšetřovatele hasičů Plzeňského kraje Petra Buriana zapalovat oheň hořlavinami prvního stupně, jako je třeba benzín.
Někdo musel být první. Kolegové mi na službu donesli rtěnku a gumičku, směje se hasička
Číst článek
Tekutý líh patří mezi hořlaviny třetího stupně, k zapalování ohně je určený, jenže lidé nesmí v krizové situaci zmatkovat. „V takovém okamžiku se člověk lekne, líh ještě rozstříká okolo a na sebe, a dojde k většímu průšvihu,“ říká Burian, který podobné události důvěrně zná.
Tekutý líh je zákeřný i z toho důvodu, že hoří málo viditelným plamenem. „Do hořícího ohně by lidé zásadně neměli stříkat žádné tekuté látky, ani líh, kterým se jinak oheň podpaluje. Tím rozstříknutím se líh rozprskne, rozptýlí na malé kapičky, které se rychle odpařují a vytvoří hořlavý mrak,“ vysvětluje mluvčí hasičů Plzeňského kraje Petr Poncar
Tohle už dnes Pšeničková dobře ví, protože se začala tématem zabývat, a s „plamenometem“ už na oheň nepůjde. V krbu topí dál, dokonce má v garáži pořád láhev tekutého lihu. Místo podpalovače ale začala poctivě dělat třísky. „Líh už asi nepoužiju do konce života,“ uzavírá.
