Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhověl stížnosti klientek porodní asistentky, která se od roku 2015 neúspěšně domáhala rozšíření svého oprávnění také na vedení fyziologického porodu v sociálním prostředí pacientek, tedy v podstatě na domácí porody. Klientky se chtěly řízení účastnit, což jim ale justice neumožnila. V podstatě tak přišly o možnost vyjádřit se k záležitosti, která je pro ně zásadní.

Brno 11:23 1. prosince 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ženy se nemají jak bránit proti represi státu, jejímž výsledkem je nedostupnost péče porodní asistentky,“ stálo v jedné ze stížností, které soud spojil ke společnému projednání. Soudkyní zpravodajkou je Kateřina Šimáčková, která v prosinci odejde k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Záležitostí se musí znovu zabývat Krajský soud v Praze.

,Asistoval do příjezdu profesionálů.‘ Žena na Vyškovsku porodila na ulici. Pomáhal jí středoškolák

Číst článek

Soud podle Šimáčkové chtěl středečním nálezem umožnit trojici žen vyjádřit se k tomu, že jimi zvolená porodní asistentka nedostala oprávnění k vedení domácího porodu. Jejich zájmy a práva nelze v takovém řízení pomíjet.

Plánované domácí porody jsou v některých evropských zemích poměrně běžné, v Česku ale představují ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, větší část lékařské obce je odmítá jako hazard. V Česku může porodní asistentka provázet ženu při přípravě na porod, může mít smlouvu s nemocnicí a vést porod v porodnici, ale dosažitelný musí být lékař. Za plánovaný domácí porod hrozí asistentkám pokuta.

Kompromisem obou přístupů mají být podle lékařů takzvaná centra porodní asistence v areálu porodnic, kde by byl kladen větší důraz na komunikaci, soukromí a přání rodičky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít