Výběr z médií: pomalý návrat do posiloven, termíny technických kontrol a medicína po telefonu
Česku hrozí, že kvůli kůrovcové kalamitě a masivnímu kácení bude muset nakupovat emisní povolenky za miliardy korun, píše týdeníku Hrot. Lesní porosty totiž přestávají fungovat jako zásobárna uhlíku, a naopak se stávají zdrojem skleníkových plynů. Pondělní Deník upozorňuje na nedostatek termínů na stanicích technické kontroly před začátkem prázdnin. I to se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
E15
Byznys se sdílenými auty po covidové krizi rychle ožívá, všímá si toho deník E15. Pandemie koronaviru připravila firmy se sdílenými vozy o většinu klientely z řad zahraničních turistů a také část cizinců pracujících v Česku. Službu ale naopak začali využívat třeba Češi, kteří nechtějí jezdit hromadnou dopravou ani kupovat vlastní auto.
Velký nárůst zájmu čekají carsharingové firmy hlavně v letních měsících. S příchodem teplejšího počasí se také prodlužuje průměrná doba, po kterou lidé se sdílenými auty jezdí. E15 píše, že v poslední době to jsou tři a více dnů. Největší poptávka je po vozech střední a vyšší střední třídy, zájem teď výrazně roste u vícemístných dodávek, kabrioletů, minivanů a obytných vozů.
Půl miliardy lidí tráví v práci přes 55 hodin týdně. Úmrtí z přepracování přibývá
Číst článek
Mf Dnes
Do fitness center nebo na sportoviště se lidé po uvolnění protiepidemických opatření vracejí pomaleji, než odvětví čekalo. Mf Dnes píše, že podle dat z benefitních karet amatérští sportovci hledají cestu k pohybu zatím jen zvolna a namáhavě. Minulý rok v létě se přitom ke cvičení a jiným sportům vraceli velmi rychle.
Podle prezidentky České komory fitness Jany Havrdové si skalní sportovci během lockdownu našli jiný způsob, jak se hýbat, a na vnitřní sportoviště už proto tolik nepotřebují. A lidé, kteří pro sport nejsou tak nadšení, podle Havrdové teprve budou hledat návyky a motivaci přijít cvičit. Mf Dnes píše, že provozovatelé sportovišť věří, že se situace zlepší v září. Období po návratu z dovolených totiž bývá pro amatérský sport silné.
Regionální deník
Dostat se s autem před začátkem července na stanici technické kontroly bude těžké, upozorňuje na to regionální deník. Evropské prodloužení platnosti technického průkazu o deset měsíců neuznávají sousední země Česka. A řidiči, kteří na výjimku spoléhali, teď před odjezdem do zahraničí těžko shání termín kontroly.
Jsme na dně, některé posilovny už neotevřou, varuje prezidentka České komory fitness
Číst článek
Třeba v jedné z pražských velkých stanic technické kontroly mají plno minimálně do 8. července. Podobně jsou na tom podle regionálního deníku i STK na jiných místech Česka. Mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota vysvětluje, že zavedení unijní směrnice o prodloužení platnosti technických průkazů bylo na členských státech. Přijaly ji pouze Česká republika, Itálie a Malta. A především Rakušani podle Siroty technickou u českých aut často kontrolují.
Hrot
Česku hrozí, že kvůli kůrovcové kalamitě a masivnímu kácení bude muset nakupovat emisní povolenky za miliardy korun. Informuje o tom týdeník Hrot. Lesní porosty totiž přestávají fungovat jako zásobárna uhlíku, a naopak se stávají zdrojem skleníkových plynů. Podle ministerstva zemědělství není možné negativní trend v nejbližších letech zastavit, ale pouze zmírnit.
Ceny stavebních materiálů výrazně rostou. Výstavby domů se můžou prodražit o miliony korun
Číst článek
Kolik emisních povolenek bude muset vláda případně nakoupit, bude záležet i na výsledcích diskusí s Evropskou komisí v Bruselu. Čeští zástupci chtějí vyjednat výjimku, díky které by se do emisní bilance nepočítali takzvaní přírodní škodliví činitelé. Mezi ně patří právě i lýkožrout smrkový, vysvětluje Hrot.
Právo
Karanténa napomohla monitorování pacientů na dálku, to je titulek pondělního Práva. Mezi takzvané telemedicínské technologie patří sledování určitých fyziologických funkcí pomocí aplikací, implantátů nebo čidel. Na dálku se dají kontrolovat chronická plicní onemocnění i diabetes. Lékaři pak můžou včas zasáhnout do diagnostiky nebo léčby.
V Česku teď lékaři vzdáleně sledují zhruba 4500 pacientů. U mnohých z nich má monitorování i sociální přesah, třeba křehcí senioři totiž potřebují pravidelný dohled, aby mohli zůstat v domácím prostředí. Právo píše, že dlouholeté výsledky mají doktoři u nemocných s implantovaným kardiostimulátorem nebo defibrilátorem.
