Poslance čeká další debata o církevních restitucích, opozice oddaluje hlasování
Poměr obstrukcí a hlasování o církevních restitucích je ve sněmovně 2:0 ve prospěch opozice. Ta plní svůj slib a oddaluje závěrečné hlasování o vládním modelu vyrovnání státu s církvemi. 17 církví a církevních uskupení by podle něj mělo dostat zpět majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční vyrovnání ve výši 59 miliard v následujících 30 letech. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
To opozice odmítá. Vadí jí finanční vyrovnání a chybí soupis vydávaného majetku. Oddalováním hlasování chce najít čas na jednání o kompromisu.
„Rozumný kompromis by bylo opuštění tohoto návrhu zákona, který předkládá vláda, a nalezení skutečné dohody mezi všemi parlamentními stranami nebo alespoň takové shody, která vydrží pro příští období,“ říká předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
O současném stavu církevních restitucí mluvil na Rádiu Česko předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml
Podle Petr Gazdíka z TOP 09 a Starostů už bylo kompromisů dost. „Tato vláda uzavřela dohodu se 17 církvemi, ale zároveň si musíme uvědomit, že je to také dohoda těch 17 církví uvnitř. Dohoda se připravovala 20 let, je to kompromis všech kompromisů,“ tvrdí.
Opoziční zákonodárci opakovaně testují bdělost koaličních politiků návrhy na odročení kontroverzního bodu. Naposledy ve středu se to málem podařilo komunistům, když v jednacím sále v tu chvíli nebylo dost poslanců z vládních stran.
Situaci zachraňoval ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek, který při hlasování o odkladu jednání zlomil hlasovací kartu. Další hlasování pak zpochybnila Lenka Kohoutová z ODS a napotřetí při už dostatečném počtu koaličních poslanců se jim podařilo odročení bodu odvrátit.
Bez podpory veřejnosti
„To, co se ve sněmovně děje, už není faktické projednávání nějaké kauzy, ale v postatě takové natahování jen proto, abychom se udrželi u moci. Tedy třeba v krajích po krajských volbách. Jako občanovi mi to připadá jako zneužití mandátu, který politici mají, protože slíbili, že budou rozhodovat ve prospěch všeho lidu. Toto, co chystají na celé prázdniny, ve středu a v pátek se tam sejít a dělat, že poslanec jako nemá prázdniny, že musí pořád pracovat, je za hranicí dobrého vkusu a za hranicí mandátu dělání dobré politiky pro tuto společnost,“ říká předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
„Církve byly tímto státem v roce 1990 postaveny do stavu legitimního očekávání, že tento stát přijetím patřičných zákonů uvolní zablokovaný majetek pro obce a města a zároveň vyřeší věci s tím související. Tedy ty křivdy, které komunistický režim církvím udělal. Toto legitimní očekávání 20 let naplněno nebylo. A současná politická reprezentace, především ta opoziční, se tváří, jako když tímto zákonem vůbec není vázána,“ pokračuje Ruml.
Původně se při snahách o vyrovnání s církvemi mluvilo o tom, že to musí být učiněnou cestou, která bude mít širokou podporu politickou i veřejnosti. Tak to evidentně není, ale Ruml v tom problém nespatřuje:
„Tak to je a tak to bude, že církve nějakou podporu veřejnosti mít nebudou. A nebudou o ní usilovat. Církve tady nejsou od toho, aby měly 90procentní podporu společnosti. Tady jde o to, že někdejší režim něco církvím odebral a nový režim řekl, že se to spravedlivě vyřeší. Toto očekávání se nemůže vázat na to, co si zrovna společnost myslí.“
