Poslance čeká rozhodování o budoucnosti anonymních akcií
Poslanci by dnes mohli rozhodnout o omezení anonymních akcií. Pokud se dnes skutečně dostanou k hlasování, mohlo by Česko v budoucnu vypadnout z trojky Marshallovy ostrovy, ostrov Nauru a Česká republika, kde tento způsob vlastnictví akcii ve světě jako v jediných funguje.
Stane se tak, pokud dnes sněmovna a později i senát podpoří vládní návrh na omezení vlastnictví akcií na majitele. K informacím o nich by se měly nově dostat státní úřady a policie.
Anonymní akcie umožnily vznik takových kauz, jako byly Opencard, jízdenky pro pražskou hromadnou dopravu nebo elektronická zdravotní knížka IZIP, přesto má jejich zachování hlasitého obhájce. Podle Václava Klause je rušení anonymních akcií zbytečné.
Názory politiků před hlasováním o budoucnosti anonymních akcií v Česku přiblížila redaktorka Věra Masopustová
„Korupce, bohužel, je fenomén, který lidstvo provází dva tisíce let. A ukazuje se, že každý takovýhle zdánlivě rafinovaně vymyšlený krok se obrací většinou proti těm, kteří ho vymýšlejí a organizují, protože ta druhá strana se umí velmi rychle přeměnit a udělat něco, aby to bylo všechno úplně jinak,“ řekl dosluhující prezident.
Podobný názor má i šéf rozpočtového výboru, občanský demokrat Pavel Suchánek. Ten by ponechal v platnosti už vydané akcie na doručitele.
Předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera a právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný přiblížili své výhrady k návrhu
Zapsat do centrálního depozitáře nebo je uložit v listinné podobě u bank, jak chce vláda, by své akcie podle Suchánka měly až společnosti, které vzniknou po účinnosti zákona.
To se nelíbí ČSSD. Místopředseda strany Lubomír Zaorálek označil případné přijetí návrhu za „absurdní“ a „nehajitelné“. „Pokud by tento návrh prošel, tak budu prosazovat, abychom byli proti tomu návrhu,“ konstatoval Zaorálek.
Odkrývání vlastnických struktur
Vládní předloha by podle ministra spravedlnosti a místopředsedy ODS Pavla Blažka měla donutit firmy ucházející se o zakázku ve veřejném výběrovém řízení, aby odkryly svou vlastnickou strukturu.
Anonymní listinné akcie na doručitele neobsahují jméno osoby, které cenné papíry patří. Jejich vlastník se nemusí registrovat v žádné veřejně dostupné databázi a je tak prakticky nedohledatelný. Podle návrhu vlády by firmy musely zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře nebo je uložit v listinné podobě u bank. Veřejnost by tak sice nevěděla, komu patří, dalo by se to ale dohledat.
„Je základním cílem toho zákona, aby se vždy vědělo, kam každá veřejná koruna či euro či jakákoli jiná měna putuje a kdo s tím skutečně nakládá,“ řekl Blažek.
Stát by se tak konečně mohl dozvědět i to, kam posílá miliardy za solární energii.
I místopředseda ODS a ministr obchodu a průmyslu Martin Kuba dává přednost vládnímu návrhu a je přesvědčen, že i většina jeho spolustraníků.
„Ten zákon by měl být postaven tak, že jakékoli obchody by měly být dohledatelné, ale ne veřejně. Já jsem přesvědčen, že nemusí každý zveřejňovat, čeho je vlastníkem, pokud neobchoduje se státem, ale měla by být někde taková podoba zaknihována, aby byla dohledatelná pro orgány činné v trestním řízení. To je například model rakouský a model švýcarský,“ uvedl Kuba.
Zátěž pro firmy i notáře
Hospodářská komora by byla pro úplné zrušení anonymních akcií. Její prezident Petr Kužel považuje návrh zákona za rozumný kompromis, který zvýší transparentnost a přispěje ke snížení korupce. Firmám ale přinese velkou administrativní zátěž.
Prezident Hospodářské komory Petr Kužel by omezení anonymních akcií považoval za správný krok
„Na druhou stranu zrušení anonymních akcií není v tomto případě úplně samospasitelné, protože akciových společností je více jak 16 tisíc a já se domnívám, že pokud schválíme tuto normu, tak firmy a notářství budou mít pouhopouhého půl roku, aby tuto skutečnost změnily, což povede k velkému chaosu,“ uvažuje.
Upozornil také, že od ledna 2014 začne platit velká evropská norma o korporacích, omezení anonymních akcií by tedy bylo retroaktivním krokem.
„Tato norma říká, že ten, kdo zakládá akciovou společnost, ať obchoduje nebo neobchoduje s Evropskou unií nebo s jakýmkoliv státem, tak v každém případě musí být vidět, kdo je jeho akcionář,“ vysvětlil Kužel.