Poslanci budou chodit do práce kolem klece. Aktivisté v ní agitují za zákaz kožešinových farem
Aktivisté ze spolku Obrana zvířat (OBRAZ) začali protestovat před Poslaneckou sněmovnou na Malostranském náměstí kvůli zákazu kožešinových farem. Po jeden měsíc bude vždy jeden z nich trávit 12 hodin v kleci, první se do ní zavřel v pondělí v 7 ráno, sdělila ČTK za spolek Jana Menšíková. Do akce se kromě 60 lidí, kteří se v uzavřeném prostoru vystřídají, zapojí i další více než stovka dobrovolníků a náhradníků, celkem aktivisté oslovili na tři stovky lidí. Sněmovna by měla na své květnové schůzi v posledním čtení projednávat zákaz kožešinových farem, který chtějí aktivisté podpořit.
Klec svou velikostí odpovídá po přepočtu na člověka velikosti klece pro lišku. „Samotné hlasování ve sněmovně potrvá dvacet sekund a během nich se rozhodne o životě a smrti desítek tisíc lišek a norků. Nesmíme dopustit, aby toto hlasování zapadlo jako jedno z mnoha,“ řekl předseda Obrany zvířat Marek Voršilka.
Poslanci podpořili úplný zákaz kožešinových farem v prvním čtení. 'Neexistuje pro ně důležitý lidský zájem'
Číst článek
Spolek tak chce poslancům při cestě do práce i z práce každý den připomínat dosah jejich rozhodnutí. Do klece se budou aktivisté zavírat po celý měsíc, i kdyby byla norma ve sněmovně schválena dříve. Následně by totiž o zákonu hlasoval ještě Senát.
Zatím není jasné, v jakém znění sněmovna novelu schválí. Norma by mohla zavést odklad zákazu pro dosavadní chovatele. Ministerstvo zemědělství prosazuje návrh, aby nemusely skončit farmy věnující se například chovu lišek nebo norků, které by splňovaly podmínky programu WelFur o životních podmínkách chovaných zvířat. Podle předsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Robina Böhnische (ČSSD) ale jde o program chovatelů kožešinových zvířat.
Podle Parlamentního institutu by Česko bylo zřejmě jediným státem EU, který by umožňoval výjimku pro držitele certifikátu WelFur. Ten je financovaný soukromou evropskou asociací chovatelů kožešinových zvířat.
Chovu králíků a nutrií se novela nedotkne
Zatím není zřejmé, ke kterému datu by zákaz platil. Podle poslanců, kteří ho prosazují, by měl platit od konce příštího roku. Böhnischův výbor doporučil odklad na konec ledna 2019, Böhnisch sám navrhl leden 2021 spolu s úpravou kompenzací.
Ještě rok navíc navrhoval dát provozovatelům farem poslanec ANO Josef Kott, doporučoval jim také kompenzovat nejen náklady spojené s ukončením chovu, ale i roční čistý zisk. Zemědělský výbor doporučil odklad až na deset let, což je podle předkladatelů novely neopodstatněné.
Novela by měla zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin“. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Provozovatelé by mohli žádat kompenzace od státu, podle návrhu by neměly být nárokové. Chovatelé by podle zemědělského výboru měli dostat od státu odškodnění za zrušení farmy, ovšem jen v případě, pokud chov zahájili nejpozději koncem loňského června.
Kožešinových farem ubývá
„Vyzýváme poslance, aby schválili úplný zákaz kožešinových farem již od roku 2019. Prodlužování přechodného období nemá vzhledem ke kompenzacím, které budou jejich majitelům poskytnuty, žádné opodstatnění. A certifikát WelFur je jen profesionální kamufláž, jejímž cílem je zachovat kožešinové farmy bez jakékoli podstatné změny,“ dodal předseda spolku Obrana zvířat Marek Voršilka.
V Česku je podle sněmovních informací devět aktivních farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20 tisíc. Počet farem se dlouhodobě snižuje.
