Poslanci budou řešit situaci ve vojenském zpravodajství, zajímá je sledování Nečasovy manželky

O zásah policie v prostorách vojenské rozvědky se bude dnes zajímat sedm poslanců - členů sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Ale nejen to. Od vedení služby budou na dnešní schůzce chtít vysvětlit zapojení zpravodajců do údajného sledování manželky bývalého premiéra. To jim měla zadat šéfka kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna pořádá den otevřených dveřích | Foto: Tomáš Adamec

Podstata činnosti vojenské tajné služby spočívá ve sběru informací o vnějším ohrožení státu nebo o aktivitách nepřátelských špionů.

Sleduje lidi podezřelé z podpory terorismu, extremismu a šíření radikálních ideologií. Má ale také svoje špiony v zahraničí, zejména v rizikových oblastech. Plní i další úkoly, které vyplývají z mezinárodní smlouvy o spolupráci v rámci NATO.

Úkoly vojenskému zpravodajství zadává vedle ministerstva obrany také prezident republiky, vláda nebo vedení armády. V České republice ale zpravodajci zřejmě dostávali práci od zaměstnankyně Úřadu vlády - a to, aby sbírali kompromitující materiály na premiérovu manželku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního Interview Radiožurnálu byl jeden ze členů sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Petr Hulinský z ČSSD

Ve vazbě kvůli tomu nakonec skončil exředitel vojenské tajné služby Ondrej Páleník. Jeho i současného ředitele Milana Kovandu policie viní z toho, že pracovali pro šéfku Nečasova sekretariátu Janu Nagyovou. Kovanda sice do vazby nešel, ale ministr obrany Vlastimil Picek ho postavil mimo službu.

„Protože to bohužel znedůvěryhodňuje vojenskou kontrarozvědku jako takovou, a to především mezi našimi mezinárodními partnery,“ komentuje situaci poslanec za TOP 09 Václav Kubata, jeden ze členů sněmovní komise.

Pro jejího dalšího člena Petra Hulinského z ČSSD je celá záležitost nepochopitelná. O tom, zda by měl Kovanda z armády odejít, odmítá spekulovat. „To je kariérní voják, který sloužil osm let v Afghánistánu jako velitel mise. Myslím si, že to je člověk, který tomu obětoval všechno, a já si nedokážu v této chvíli představit, jak k takovému selhání u něj vůbec mohlo dojít,“ poznamenává.

Vedle Kovandy byl mimo službu postaven také plukovník Jan Pohůnek. Voják z povolání je v takovém případě podle zákona zařazen do takzvané dispozice. Neznamená to ale, že sedí doma - chodí do práce. Kovanda i Pohůnek budou mimo službu, dokud o nich nerozhodne soud. Vojenské zpravodajství zatím řídí brigádní generál Rostislav Pilc.

Vojenské zpravodajství kontroluje jen sněmovní komise

České vojenské zpravodajství v sobě integruje rozvědku i kontrarozvědku, disponuje dvoumiliardovým rozpočtem a má rozsáhlé pravomoci - od využívání odposlechů přes sledování až po skryté kamery.

Na rozdíl od policie už na práci zpravodajců ale nedohlíží státní zástupce. Podle zákona ji kontroluje jen zmíněná stálá komise Poslanecké sněmovny. Podle Hulinského je ale vhled zákonodárců do dění v rozvědce trochu komplikovaný.

„Určitě je potřeba zamyslet nad účinností takové kontroly, protože poslanci mají možnost zjistit ve zprávě o činnosti i zprávu o použití zpravodajských prostředků. Nicméně musí tuto informaci dostat,“ říká.

Alžběta Havlová, Eva Rajlichová, Klára Bílá, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme