Není tedy vyloučené, že se poslanci nakonec shodnou na kompromisu. Tím by mohlo být i to, že by šlo o Ústav pro studium totalitních režimů, který by kromě éry komunismu mapoval i válečné období. Ústav by měl být také oddělen od Archivu bezpečnostních složek, který bude ústavu jen podřízen.

Ministr vnitra Ivan Langer doufá, že v této podobě se návrh podaří prosadit. "Pevně věřím, že nakonec tento návrh zákona projde. Nevznikne-li, běží dál projekt otevřená minulost a Archiv bezpečnostních složek, který už jsme vytvořili na ministerstvu jako jakéhosi předskokana Ústavu paměti národa. Nebude-li Ústav paměti národa, budeme dál pokračovat v této cestě,"řekl Langer.

Šéfa poslanců KSČM Pavel Kováčik chce prosadit, aby mezi členy rady, která by měla na chod Ústavu paměti národa dohlížet, byli i komunisté.

"Možná ta nejhlavnější výhrada je, že se tady konzervuje dosavadní stav. Že se tady pokračuje v honu na čarodějnice, že se tady vypouští džin z lahve, který se tam zpátky nenacpe. Když jsem svého času řekl, že bychom s tím až tak velký problém neměli, kdyby v té dozorčí radě a v řídícím výboru bylo poměrné zastoupení podle výsledků parlamentních voleb, čili kdybychom tam byli zastoupeni i my," dodal poslanec.

Podle levicových poslanců není Ústav paměti národa potřeba. "To, co nám vadí, je snaha části politického spektra odkrojovat či diktovat či usměrňovat historické bádání. Myslíme si, že po roce 1989 jednou z významných svobod je práce svoboda bádání a výzkumu. To tady za komunistického režimu nebylo. Neradi bychom se vrátili do let minulých, kdy tady bude nějaká politická strana nebo senát nebo kdo určovat, co se zkoumat bude a co se zkoumat nebude," vysvětlil důvody místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Veronika Malá, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít