Poslanci by měli rozhodnout o zdanění sluneční energie

Sněmovna by dnes měla definitivně rozhodnout o zdanění sluneční energie. Stát chce na ni uvalit šestadvacetiprocentní srážkovou daň, která má zabránit skokovému zdražení elektřiny. Zdanění ale odmítají majitelé malých slunečních elektráren.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotovoltaika. Solární energie. Slunce | Foto: Free Digital Photos

Změnu zavádí novela zákona, která navíc vymezuje, s jak velkým výkonem ještě dosáhne zařízení na státní dotaci. Stát tak chce řešit skokový nárůst cen elektřiny v příštím roce. Kromě šestadvacetiprocentní srážkové daně k tomu využije, jak upřesnil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, další dva nástroje.

„Tyto zdroje budou nalezeny ve zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy a dále je to daň darovací z emisních povolenek. To by mělo zajistit dostatečné zdroje pro to, aby státní rozpočet přispěl tak, že ceny by neměly v příštím roce vzrůst o víc než pět procent.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O návrhu novely o obnovitelných zdrojích jsme v v Ranním interwiev Radiožurnálu hovořili s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem.

Jak ministr upozornil v Ranním interwiev Radiožurnálu, pokud by poslanci novelu nepřijali, elektřina by v příštím roce zdražila pro domácnosti o 12 procent a pro podniky o 18 procent.

V Česku už nyní fungují solární elektrárny s kapacitou vyšší, než má jeden temelínský blok, tedy kolem tisícovky megawattů. Energetický regulační úřad ale odhaduje, že na konci roku může kapacita dosáhnout na 1600 megawattů. Mnozí toto číslo ale považují za přehnané.

„Domnívám se, že náš odhad je správný a obávám se, že 1600 megawatt je ještě nízký odhad. My jsme každý den zatíženy dalšími žádostmi. A to už nejsou malé střešní fotovoltaiky, jsou to desítky megawatt,“ podotkl předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

‚Zdražení nebude tak velké‘

Se zavedením daně ale nesouhlasí například Edvard Sequens ze sdružení pro záchranu prostředí Calla nutná není. „Už jsme to avizovali dříve, že zvýšení ceny elektřiny by nemuselo být tak výrazné. My si navíc myslíme, že tady bude pořád kolem 1500 megawatt,“ poznamenal.

Sdružení navíc vadí, že by měl stát přestat podporovat kromě solárních panelů u soukromých domů všechny typy fotovoltaických zařízení. „Když se podíváme například do Německa, tak tam to mají řešeno mnohem lépe. Mají to cenově diferencované, ale nemají tam žádné zákazy pro podobný typy,“ dodal Sequens.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předseda ERÚ Josef Fiřt a Edvard Sequens ze sdružení pro záchranu prostředí Calla v poledních Ozvěnách dne.

Podle šéfa hospodářského výboru sněmovny, sociálního demokrata Milana Urbana, nicméně novelu zřejmě podpoří i někteří poslanci ČSSD.

„Princip se zdá správný, otázkou je, jak naplnit tyto zdroje. Vzhledem k tomu, že tady je ale obrovské riziko zdražení elektrické energie pro domácnosti a firmy, tedy hrozí snížené životní úrovně a konkurenceschopnosti firem, tak pravděpodobně nějaká část poslaneckého klubu ČSSD návrh podpoří,“ uvedl Urban.

Majitelé malých elektráren považují daň za likvidační

Poslance už minulý týden oslovili majitelé malých slunečních elektráren, kteří se obávají, že po zdanění fotovoltaické energie zkrachují.

Na řadu zákonodárců se obrátila i Zuzana Vymlátilová z Prostějova, majitelka elektrárny s výkonem pod 300 kilowat. Upozorňovala je na fakt, že jinak zdanění dopadne na velké energetické společnosti s fotovoltaickými megaparky a jinak na rodinné firmy.

„Mají na to schválené úvěry bankami, byly k tomu požadované dvacetiprocentní ekvity ze strany bank. Málokdo tuto ekvitu má na kontě, tak to řešil zástavou svého majetku, prodejem majetku a podobně. V tuto chvíli nebude moct splácet jak úvěr bance, tak ani své věci v zástavě,“ podotkla Vymlátilová.

Fotovoltaické panely (Serpa, Portugalsko) | Foto: European Commission Audiovisual service

Podle předsedy České fotovoltaické průmyslové asociace Františka Smolky jsou prý i nepřímé indicie o tom, že zákon byl napsán na míru velkých energetických společností.

„Jistá nejmenovaná česká elektrárenská společnost si 29. 9. 2010 podává žádost o úvěr 400 milionů eur u Evropské banky. Účel tohoto úvěru je nákup fotovoltaických projektů. Za 14 dní na to se objeví ve vládě nápad zdanit fotovoltaické projekty daní 26 procent, za dalších 14 to projde parlamentem a zákon vstoupí v platnost. Co bude následovat? Všichni malí investoři budou mít fatální problémy a budou nuceni prodat projekty pod cenou tomu, kdo už dopředu věděl, na co si úvěr bere,“ tvrdí Smolka.

Od daně by měly být osvobozené panely s výkonem do 30 kilowatt umístěné na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy evidované v katastru nemovitostí.

Další obnovitelné zdroje

Podle některých hlasů může případ provozovatelů fotovoltaických elektráren odradit investory do obnovitelných zdrojů v jiných oblastech. S tím ale ministr Kocourek nesouhlasí.

„V jiných oblastech nedošlo k situaci jako u fotovoltaik, kde dramaticky poklesly investiční náklady, pořizovací náklady a tím pádem se zdeformovala cena, což zvýšilo atraktivitu. To u ostatních obnovitelných zdrojů nenastalo a my se budeme snažit, aby to ani nastat nemohlo,“ uvedl v Ranním interwiev Radiožurnálu.

Podle něj musí být proto pružně nastaveny regulační vzorce. „Tak, aby reflektovaly potenciální investiční náklady a přizpůsobovaly podpory tak, aby byla zachována 15letá výnosnost. Nicméně, aby nebyla nižší,“ dodal.

Martin Hromádka, Věra Pfeifferová, Katarína Brezovská, Alice Kottová, Petr Král, Martina Spěváčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme