Poslanci navrhují pro bývalé ústavní soudce místo poradce a rentu 40 tisíc
Bývalí soudci Ústavního soudu by mohli po skončení mandátu u soudu pokračovat dál, a to jako členové poradního kolegia se čtyřicetitisícovou rentou. Počíná s tím poslanecký návrh zákona, který teď míří do sněmovny. Velkou podporu však nemá.
Podle návrhu by soudci po konci mandátu mohli fungovat jako poradci v takzvaném emeritním kolegiu, které by kvůli tomu vzniklo.
Členové kolegia by pomáhali předsedovi soudu, konzultovali by s ním odborná stanoviska a připomínkovali by třeba snahy o změny ústavních zákonů.
O poslanecký návrh zákona, podle nějž by bývalí ústavní soudci mohli pracovat u soudu dál jako poradci, se zajímal redaktor ČRo Jaroslav Gavenda
Za svoji práci by dostávali rentu ve výši 40 tisíc korun měsíčně. Peníze by šly z rozpočtu Ústavního soudu.
„V zásadě by ta renta měla být taková, že by odpovídala jedné třetině platu, který dnes ústavní soudce měsíčně dostává,“ říká poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který je jedním z navrhovatelů zákona.
Členem poradního týmu by se mohli dobrovolně stát pouze bývalí ústavní soudci. Museli by navíc splnit předem stanovené podmínky. Například, že nepokračují ve veřejné funkci a mají už nárok na starobní důchod a zájemce by také musel být minimálně pět let ve funkci ústavního soudce.
Podle ústavního experta Jana Kysely je však možné, že by emeritní soudci byli v praxi nadbyteční.
„Myslím, že soudci ústavního soudu jsou v té míře kompetentní, že si poradí sami. Poradí si s tím, co jim stávající Ústavní soud nabízí. Každý z nich má řádku asistentů, kteří jsou velmi kvalifikovanými právníky, nebo je k dispozici analytický odbor. Také si nejsem úplně jistý, jestli na straně Ústavního soudu je nějaká zvláštní poptávka,“ podotýká Kysela.
Za zásluhy
Poslanec Chvojka však namítá, že stát teď roli bývalých ústavních soudců nijak neřeší. A navíc by členství v poradním kolegiu bylo jakýmsi oceněním práce bývalých soudců.
„Funkce ústavního soudce není jednoduchá, je to funkce velice výběrová, kterou nemůže zastávat každý. Je třeba přemýšlet nad tím, jak využít zkušenosti těchto lidí po tom, co z té funkce odejdou,“ myslí si Chvojka.
Podobně to vidí i bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný a roli v tom hraje i jeho vlastní příběh.
Výbornému mandát vypršel loni, podruhé už neprošel. Když se pak ucházel o místo na Nejvyšším správním soudu, žádalo po něm ministerstvo spravedlnosti, aby dokázal, že má pro funkci předpoklady.
I když resort nakonec ustoupil, i proto, aby se podobné situace neopakovaly, považuje Výborný vznik kolegia za dobrý nápad, byť on sám by se do něj jako soudce Nejvyššího správního soudu nehlásil.
„Dovedu si dobře představit, že jiní, kteří pracují například v akademické sféře, by byli zajisté přínosem pro stávající Ústavní soud,“ poznamenává Výborný.
O osudu novely zákona rozhodnou poslanci v následujících týdnech. Zatím však podporu nemá. Už teď třeba komunisté jasně řekli, že návrh nepodpoří a proti se staví i vláda.
