Poslanci podávají ústavní stížnost proti uchovávání dat o komunikaci
Zastavit šmírování občanů je hlavním cíl ústavní stížnosti, se kterou přišli poslanci ODS a Strany zelených. Vadí jim, že operátoři a další firmy musí uchovávat veškeré údaje o e-mailové komunikaci, telefonních hovorech nebo návštěvnosti webových stránek. Podle iniciátorů stížnosti nejsou tato data dostatečně chráněná a policie po nich sahá častěji, než je potřeba.
Ústavní stížnost 49 poslanců ODS a zelených se opírá o zjištění společnosti Iuridikum Remedium. Její člen Petr Kučera zmiňuje nejzávažnější problémy:
Skupina poslanců podává ústavní stížnost, která má zamezit automatickému uchovávání záznamů o elektronické komunikaci
"U malých firem je sběr a bezpečné uchovávání údajů o zákaznících často nad jejich síly. Zákazníci často nejsou informováni o tom, jak jsou jejich data chráněna. Bezpečností opatření ze strany firem často nejsou transparentně deklarována a hlavně nepodléhají nezávislé kontrole."
O tom, že o soukromá data se překvapivě často zajímá policie, se přesvědčil i jeden z iniciátorů stížnosti, poslanec ODS Marek Benda.
"Já sám jsem viděl trestní spis, kdy ve věci, která se si to vůbec nezasluhovala, byly vyžádány tři měsíce zpátky výpisy ze všech uskutečněných telefonních hovorů, které s tím podle mě neměly nic společného a nevím, k čemu měly sloužit," uvedl.
Tisíce případů měsíčně
Zákon z roku 2005, který má pomáhat v boji proti terorismu, ukládá operátorům půl roku archivovat záznamy o elektronické komunikaci. Benda upozorňuje na to, že policie má do těchto záznamů zcela volný přístup.
"Policie vám to úplně neřekne, ale údaje, které vycházejí od operátorů, ukazují, že jsou to tisíce případů měsíčně, což ukazuje na to - a tím, že je to bez dohledu soudu a státního zástupce, tak tam žádná povolení nejsou - že se to stalo v podstatě zcela běžnou praxí," zdůraznil poslanec.
Policejní prezídium tato tvrzení odmítá. K získání citlivých údajů o elektronické komunikaci totiž podle trestního řádu policie stále potřebuje příkaz soudu. V loňském roce řešila policie přes 150.000 trestných činů a o výpis elektronické komunikace požádala ve 36.000 případech.
Policie: Využíváme to, co zákonodárci nabídli
Jiná situace je při lokalizaci telefonního přístroje. V případě pátrání například po ztraceném dítěti si může policie okamžitě vyžádat od operátora přesnou lokalizaci telefonu především proto, aby nevznikla časová prodleva.
Podle Mariána Brzybohatého z policejní akademie koná policie v rámci platných zákonů. "To znamená, že využívá možnosti, které jí zákonodárci nabídli, takže zákonodárci by měli zvážit, zda tyto možnosti odpovídají potřebám nebo úrovni ohrožení České republiky a měli by tento nástroj nějakým způsobem korigovat nebo nastavit jiná pravidla jeho využívání," podotkl Brzobohatý.
A to je i cílem stížnosti poslanců, která dorazí k Ústavnímu soudu v pátek. Zpřísnění pravidel, která mají zamezit šmírování občanů, už platí v Německu, Bulharsku nebo Rumunsku.
