Poslanci podle očekávání schválili vládní návrh regulace anonymních akcií
Poslanecká sněmovna dnes bez problémů schválila vládní návrh na regulaci anonymních akcií. Podniky je tak nově budou muset zapsat do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. K vlastníkům anonymních akcií by se tak mohla lépe dostat policie nebo zadavatelé veřejných zakázek.
Pro vládní návrh hlasovalo 160 ze 162 přítomných poslanců, dva se zdrželi. Ruku pro něj zvedli i poslanci Věcí veřejných, kteří chtěli anonymní akcie zrušit úplně.
Předtím sněmovna zamítla úpravu předsedy rozpočtového výboru Pavla Suchánka z ODS, podle které by už vydané anonymní akcie mohly dál existovat, a byly by omezeny jen u firem, které se ucházejí o veřejné zakázky.
„Spokojen nejsem, ale respektuji vůli většiny. Myslím si, že můj pozměňující návrh tu nebyl proto, aby negoval vládní návrh, on chtěl jiný přístup k akciím. Bohužel jsem nepřesvědčil většinu,“ reagoval Suchánek na výsledek hlasování.
Problematiku anonymních akcií shrnula pro Večerní Radiožurnál reportérka Věra Masopustová
Nová předloha se nelíbí ani dalšímu poslanci ODS Janu Bauerovi. „Z odborného hlediska nejsem úplně spokojen. Jsem pro, aby se věci jako výběrová řízení a přidělování dotací řešily transparentně. Vládní návrh mnoho věcí omezí, ale absolutně není schopen to vše vyřešit,“ myslí si.
Předloha teď míří do Senátu. ČSSD, která má v horní komoře parlamentu převahu, chce návrh ještě zpřísnit. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc už ohlásil, že se jeho strana pokusí o změnu.
„Jsme přesvědčeni, že pro případy, kdy podnikatelé a tyto akciové společnosti získávají dotace či zakázky od státu, od veřejných institucí, by měla být povinností přísnější verze, tedy registrace, a nebylo by do budoucna možné, aby tyto akcie imobilizovaly u konkrétních bank. Myslím si, že v tom by se zákon mohl změnit. Jsem přesvědčen, že pro to jsme schopni nalézt podporu napříč politickým spektrem,“ potvrdil.
Anonymní listinné akcie na doručitele neobsahují jméno osoby, které cenné papíry patří. Jejich vlastník se nemusí registrovat v žádné veřejně dostupné databázi a je tak prakticky nedohledatelný. Podle návrhu vlády by firmy musely zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře nebo je uložit v listinné podobě u bank. Veřejnost by tak sice nevěděla, komu patří, dalo by se to ale dohledat.
Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 ale stojí za původní verzí zákona. „My pokládáme za ideální dnešní podobu. Samozřejmě nevím, s jakým pozměňujícím návrhem to Senát vrátí. Bude-li to nepřijatelné, budeme trvat na původní podobě, bude-li to mít hlavu a patu, což teoreticky nelze vyloučit, tak o tom můžeme diskutovat,“ poznamenal.
Rozhodnutí sněmovny považuje za krok správným směrem i premiér Petr Nečas.
„Není to žádné zázračné řešení. Myslím si, že cesta, která na jednu stranu umožňuje zachování tohoto typu akcií, ale s tím, že je jednoznačně řečeno, kde jsou deponovány údaje o nich, a je také umožněn přístup zákonem daným institucím v případě například podezření ze spáchání trestného činu, je tím správným kompromisem,“ uvedl.
Anonymní akcie zřejmě časem zmizí
Podle vicepremiérky za stranu LIDEM Karolíny Peake je však dnes schválená novela jen prvním krokem k úplnému zprůhlednění vlastnictví firem, které dostávají peníze od státu.
„Nikdy nevymyslíme způsob, jak úplně ztransparentnit vlastnictví právnických osob. Problém vznikl zároveň se vznikem právnických osob. Připravujeme i další kroky. Ministerstvo pro místní rozvoj chce zavést úplnou informační povinnost pro všechny firmy, které budou žádat o veřejné zakázky, to znamená povinnost skutečně rozkrýt celou vlastnickou strukturu, nikoliv pouze dokládat akcie na doručitele,“ prohlásila.
Firmy s utajenými vlastníky figurují například v kauzách Opencard, zdravotnických knížek IZIP nebo některých zakázek pro pražský dopravní podnik. Ve světě funguje anonymní vlastnictví akcií vedle České republiky jen na Marshallových ostrovech a ostrově Nauru.
