Poslanci podpořili nákup stíhaček
Pořízení 24 nadzvukových stíhaček JAS-39 Gripen pro českou armádu je po dnešku opět reálnější. Vládní návrh financování nákupu za více než 60 miliard korun po bouřlivých debatách schválila sněmovna. Kabinet počítá s tím, že nezbytné úvěry budou financovány z příjmů z privatizace. První gripeny by tak armáda mohla dostat ke konci roku 2004.
Pro vládní návrh hlasovalo 98 ze 188 přítomných poslanců, proti jich bylo 89. Ke schválení zákona přitom bylo potřeba 95 hlasů. Nákup podpořili sociální demokraté, lidovci a část unionistů.
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík k tomu krátce po hlasování Radiožurnálu řekl: "Je prostě pravdou, že měsíc před volbami se politický konsenzus, byť na zásadních věcech těžko hledá, a já dneska považuji rozhodnutí poslanecké sněmovny za vítězství zdravého rozumu."
Podle odpůrců nákupu stíhaček teď není obnova leteckého parku armádní prioritou. Petr Nečas z ODS věří, že se tomuto drahému obchodu ještě podaří zabránit. "Je samozřejmě šance za předpokladu, že senát tento návrh zákona zamítne," uvedl. Proti jednomu z největších obchodů v historii země hlasovala vedle ODS i většina komunistů.
Poslanec za KSČM Karel Vymětal byl z většiny těch komunistů, kteří nákup stíhaček nepodpořili. Podle něj by mohl být záměr vlády, jak hradit nákup stíhaček, katastrofou pro českou exportní banku. "Může to znamenat zastavení státní podpory vývozu celé republiky. Já si myslím, že za to ty stíhačky nestojí, to není cesta," řekl.
Kabinet schválil nákup gripenů v dubnu. Letadla bez výzbroje budou stát přes 52 miliard korun, zbraně a další úpravy více než sedm miliard - celkem nás tedy stíhačky přijdou na 60 miliard korun.
Stroj představuje první bojový letoun čtvrté generace, který je nyní operační. V současnosti jsou stroje JAS 39 Gripen kromě Švédska ve výzbroji Maďarska a Jihoafrické republiky. Uvažuje se o jejich prodeji i do Rakouska, Polska, Brazílie a dalších zemí včetně České republiky.
