Poslanci projednají průhlednější pravidla pro veřejné zakázky
Poslanci se budou znovu zabývat návrhem, který má zprůhlednit zadávání veřejných zakázek. Normu jim totiž v listopadu vrátil levicový senát. Vadilo mu, že vládní předloha vítězům výběrových řízení nenařizuje rozkrýt vlastnickou strukturu.
Podle návrhu horní komory mají společnosti zadavateli zakázky předložit soupis případných anonymních akcionářů nebo tichých společníků. Sociální demokraté ve sněmovně budou hlasovat pro senátní verzi zákona.
Místopředseda strany Lubomír Zaorálek považuje vládní předlohu za nedostatečnou: „Já samozřejmě nechci tvrdit, že v tom zákoně nic není, ale když se podíváme na otázku transparentnosti, což je jedna z klíčových věcí, tak tam se přijala úprava, která je z hlediska vyjasnění v těch sporných kauzách, které dneska máme, absolutně nedostatečná.“
Vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake z Věcí veřejných ale trvá na původní verzi novely. Senátní úpravy jsou podle ní zmatečné a firmám by způsobily nadměrnou administrativní zátěž.
Jiří Skuhrovec z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd v Praze představuje svůj pohled na novelu zákona o veřejných zakázkách
„Zákon, pokud by měl být přijat v senátním znění, by vedl k zúžení otevřené soutěže ve veřejném zadávání. Tam, kde je méně nabídek, protože je komplikované se do veřejné soutěže přihlásit, je také horší výběr, menší soutěž a horší ceny,“ míní Peake.
„Proto ten senátní návrh nepodporujeme a já doufám, že koalice podpoří původní vládní návrh, který škrtá ze zadávání veřejných zakázek losovačky, který nedovoluje šití veřejných zakázek na míru,“ říká vicepremiérka.
Za pravdu jí dává i ředitel Transparency International David Ondráčka. „My výrazně apelujeme na poslance, aby schválili tu původní sněmovní verzi zákona o veřejných zakázkách a aby senátní verzi odmítli. Ta byla bohužel zpracována velmi nekvalitně a chaoticky a vnesla by do systému jenom zmatek.“
„Ona tam má paragrafy, které na sebe nenavazují a protože sněmovna nemůže senátní verzi opravovat, ale musí ji buď přijmout, nebo odmítnout, tak je mnohem lepší řešení se vrátit k té původní sněmovní verzi, která řadu věcí ve veřejných zakázkách zlepšuje a posouvá,“ míní šéf Transparency International.
Původní verze zákona podle něj měla zprůhlednit celý proces zadávání veřejných zakázek tím, že se budou zveřejňovat smlouvy od půl milionu korun výše a zároveň se sníží limity pro zakázky malého rozsahu na milion korun, což by mělo vést k většímu počtu zakázek a většímu soutěžení.
Otázka anonymního vlastnictví prý patří do jiného zákona
„Zákon se projednává už více než dva roky a sněmovní verze obsahuje taková opatření, která povedou k větší efektivitě a průhlednosti veřejných zakázek. A myslím si, že celá ta diskuze o anonymitě vlastnictví se nemá řešit na základě tohoto zákona, ale naprosto separátním zákonem, který to bude řešit komplexně,“ uvažuje dál Ondráčka.
Otázka anonymity vlastnictví se totiž podle něj nevztahuje jen na veřejné zakázky, ale i na jiné typy transakcí mezi veřejným a soukromým sektorem, jako je pronájem pozemků nebo poskytování dotací.
S tím souhlasí i ministr pro místní rozvoj Karel Jankovský z Věcí veřejných, jehož úřad na návrhu zákona pracoval. Připravuje už proto spolu s ministerstvem spravedlnosti a protikorupčním výborem návrh, který by řešil problém systémově v rámci jiného zákona.
Ministr pro místní rozvoj Karel Jankovský a ředitel Transparency International David Ondračka vysvětlují, proč nesouhlasí se senátní verzí návrhu
„Změna, která je obsažena v senátním návrhu, jistě byla vedena dobrým úmyslem rozkrýt vlastnické struktury všech firem, nicméně způsob toho provedení je skutečně velmi, velmi problematický a já jsem velice rád, že v tomto názoru mi dává za pravdu i řada nevládních organizací,“ říká ministr.
Rozkrytí struktur podle něj nemá být součástí zákona o veřejných zakázkách, protože ten má řešit pouze pravidla soutěže a nikoliv vlastnictví firem.
Problematický je podle Jankovského ale také samotný způsob obsažený v senátním návrhu, vybraný uchazeč by totiž například odpovídal za to, že všichni v celém řetězci subdodavatelů uvedou pravdivé údaje.
„Další věc, která je tam velmi kontroverzní, že v případě, že to nestihne některý z těch dodavatelů nahradit čestným prohlášením, tak pak by měl posílat čísla účtů, kam odchází dividendy. A to skutečně nepatří do rukou řekněme soukromých subjektů, ale jsou to věci, které by měly být spravovány někde úplně jinde,“ dodává ministr.
Senátní verze by prý vedla ke vzniku právního vakua
Se senátní verzí zákona není příliš spokojen ani Jiří Skuhrovec z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd v Praze. Novela prý není technicky zcela v pořádku.
„Senát v zásadě vyslyšel volání Nadačního fondu proti korupci a do zákona vsunul paragrafy o rozkrývání majetkové struktury dodavatelů, což je dobrá myšlenka – takové opatření by předcházelo spoustě kauz, třeba co se aktuálně děje kolem dopravního podniku nebo zakázek ČEZu pro Škodu Power. Nicméně to neudělal senát úplně dobře a vznikl zřejmě legislativní zmetek, se kterým nesouhlasí už ani právníci zmíněného Nadačního fondu proti korupci,“ vysvětluje.
Pokud je tedy chyba taková, jak ji popisují právníci, dodává Skuhrovec, vzniklo by určité právní vakuum a zadavatel by nevěděl, jak se má chovat, protože novela odkazuje na neexistující paragrafy.
Sněmovní i senátní verzi by ale vytkl, že ve jménu protikorupčního boje zavádí přílišná opatření, která těžce dopadnou hlavně na menší zadavatele a boji proti korupci stejně mnoho nepomůžou.
„Sněmovní verze je velký krok kupředu z hlediska boje proti korupci, přestože neřeší tolik skloňovaný problém, že u většiny zakázek nelze zjistit, komu reálně tečou ty peníze,“ myslí si nicméně Skuhrovec.
Pokud dnes nebude odsouhlasena ani senátní, ani sněmovní verze, zákon by před sebou měl nejspíš velmi dlouhou cestu, myslí si Eva Vizdalová z Ministerstva pro místní rozvoj.
„Pokud se nepovede přehlasovat, tak ten zákon patrně začne úplně znovu. Na jak dlouho by to bylo odsunuto, to je těžko predikovat, protože tady je velká spousta faktorů, které to ovlivní. Tahle novela vznikala skoro dva roky,“ říká.
