Poslanci rozhodnou o osudu ‚malé důchodové reformy‘
Poslance čeká závěrečné schvalovaní takzvané malé důchodové reformy. Ta reaguje na nález Ústavního soudu, který loni v dubnu řekl, že lidé s vyššími příjmy by měli dostávat větší důchody. Vláda také navrhuje zvyšování věku odchodu do důchodu pro ženy narozené po roce 1955 a muže narozené po roce 1965.
Podle předlohy by se penze měly zvednout zhruba dvaceti procentům budoucích důchodců, sedmdesáti procentům by naopak měly mírně klesnout. Změna se nedotkne lidí s nejnižšími příjmy. Norma také postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu.
Poslanec Věcí Veřejných Radim Vysloužil tvrdí, že přijetí normy je nezbytné.
„Ten návrh reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu. Bereme to jako rozhodnutí, které musíme brát v úvahu, proto tenhle návrh musíme podporovat. Věci veřejné chtějí, aby doba, po kterou je člověk v důchodu, byla pořád stejná. A se zvyšováním průměrné délky dožití se vlastně musí zvyšovat i průměrná délka odchodu do důchodu. Tudíž podporujeme i tento návrh,“ uvedl Radim Vysloužil.
Také podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petra Gazdíka návrh není ideální, ale je to jediné možné řešení. Ministr průmyslu a obchodu za ODS Martin Kocourek soudí, že vládní návrh je vyváženým řešením požadavku Ústavního soudu.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek tvrdí, že nový výpočet penzí nepřinese příliš velkou změnu.
„V těch jednotlivých částkách se samozřejmě bude drobně lišit. A zdůrazňuji to slovo drobně, protože ty pohyby nově přiznávaných důchodů oproti dosud přiznávaným důchodům budou maximálně dvě stě, tři sta korun v té výši, což proti tomu, když je tři sta, čtyři sta korun každoroční valorizace, tak pokud tento proces rozložíme od pěti let, tak bude z hlediska nastupujících důchodců naprosto zanedbatelný,“ řekl Jaromír Drábek.
Opozice vládní reformu kritizuje
Sociální demokraté vládní reformu naopak kritizují. Šéfovi ČSSD Bohuslavovi Sobotkovi se například nelíbí, že norma nad rámce rozhodnutí Ústavního soudu zvyšuje i věk odchodu do důchodu.
„Nebudeme pro ni hlasovat zejména proto, že pokračuje v prodlužování věku pro odchod do důchodu bez toho, aniž by byla stanovena jakákoliv hranice. Ale pouze mechanické prodlužování věku pro odchod do důchodu nemůže vyřešit situaci průběžného důchodového systému. Musí ho také doprovázet posílení příjmů průběžného důchodového systému, a k tomu vláda nic nenavrhuje,“ uvedl Bohuslav Sobotka.
Také předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik Radiožurnálu potvrdil, že komunisté pro novelu hlasovat nebudou.
Do důchodu později
Vláda totiž navrhuje zvyšování věku odchodu do důchodu pro ženy narozené po roce 1955 a muže narozené po roce 1965. Podle dosavadních pravidel by lidé narození v roce 1965 a mladší odcházeli do důchodu v 65 letech.
Letošní čtyřicátníci by podle novely měli do penze odcházet v 66 letech. Lidé narození v roce 1977 až v 67 letech. Tato věková hranice by měla být v roce 2041 stejná pro muže i ženy bez rozdílu počtu vychovaných dětí.
Premiér Petr Nečas ale návrh hájí. Označil ho za ekonomickou nutnost vzhledem k nárůstu počtu důchodců. Navíc je přesvědčen o tom, že nastavení průběžného důchodového systému s mírou solidarity bylo správné:
„Ústavní soud přijal překvapivé rozhodnutí, které si nikdo nepřál, po kterém nikdo nevolal, na které jsme ale povinni zareagovat. Na druhé straně pokračování parametrických změn v průběžném důchodovém systému je nutný krok, který by dříve nebo později musela dělat jakákoliv vláda, v jakémkoliv politickém složení.“
„Jsem rád, že stojím v čele vlády, která se na důchodové reformy nedívá jen populisticky, co to udělá s nejbližším volebním výsledkem a dokáže se dívat na důchodový systém s perspektivou několika volebních období,“ dodal Nečas.
