Poslanci rozhodnou o zkrácení funkčního období sněmovny
Poslanci odpoledne definitivně rozhodnou o tom, zda současná sněmovna skončí už v říjnu. Pokud návrh ústavního zákona, který jednorázově zkracuje funkční období dolní komory, schválí, otevřou cestu k předčasným volbám. Ne všichni poslanci ale s touto cestou souhlasí. Nepřipadá jim totiž ústavně čistá.
Tento názor má i občanský demokrat Juraj Raninec. Svým hlasem ale nechce předčasným volbám bránit: "Opravdu si myslím, že aktuální politickou situaci mohou rozhodnut jedině předčasné volby. Nejsem ještě rozhodnut, ale pokud by to mělo záviset jen na mém hlasu, tak bych hlasoval pro to, aby zákon byl přijat, to znamená, abych nebránil konání předčasných voleb."
Jak připomíná sociální demokrat Zdeněk Škromach, stejným způsobem se sněmovna dobrala předčasných voleb i za vlády Josefa Tošovského: "Je to odzkoušeno už z let 1997-8, kdy odešlo asi 20 poslanců z ODS do Unie svobody. Myslím, že někteří poslanci hledají zástupné důvod k tomu, aby si nevypouštěli rybník."
Výhrady k této cestě k předčasným volbám mají dlouhodobě lidovci. Nesouhlasí totiž s tím, aby se situace řešila jen jednorázově. Raději by přivítali normu, kterou by bylo možné uplatnit i v budoucnu. Takový návrh připravil Senát, ale skrz sněmovnu se zatím nedostal.
Místopředseda dolní komory za KDU-ČSL Jan Kasal připouští, že možná ani lidovcům nezbyde nic jiného, než podpořit to, co je teď na stole. "Není ochota ten senátní návrh projednávat, tak nám zřejmě možná nic jiného nezbyde, byť naše hlasy nejsou potřeba."
Stejným způsobem se rozhodovalo o zkrácení funkčního období Poslanecké sněmovny i v roce 1998.
Přečtěte si také:
Překlenovací kabinet Jana Fischera začal úřadovat
Česko má novou vládu
Nová vláda je kompletní, na financích přece jen Janota
Fischer svým návrhem na složení vlády rozladil šéfy stran
Prezident V. Klaus jmenoval J. Fischera premiérem
