Poslanci schválili nižší daň z příjmů firem
Daně z příjmů firem by měly během tří let klesnout ze současných 31 na 24 procent. Poslanci totiž schválili příslušnou novelu zákona ve znění, které jim doporučil Senát. Vláda si od změny, která je součástí reformy veřejných financí, slibuje oživení podnikání v Česku. K její platnosti schází už jen podpis prezidenta.
Pokles daní bude postupný. Od ledna se sníží na 28 procent, firmy tak na daních ušetří téměř šest miliard korun. Na 26 procent sazba daně klesne v roce 2005 a na konečných 24 procent o rok později. Celkem by tak firmy měly do roku 2006 ušetřit asi 33 a půl miliardy korun.
Novela také počítá s tím, že i živnostníci se ztrátou budou nově platit minimální daň, která se bude počítat ze základu stanoveného jako polovina průměrné mzdy v ekonomice. Opatření by se mělo dotknout zhruba 330.000 podnikatelů, kteří nyní neplatí žádnou daň z příjmu.
U fyzických osob se sazby daně nemění, novela ale zvyšuje odčitatelnou položku na dítě z dnešních 23.520 korun na 25.560 korun za rok. Podnikatelé si nově budou moci z daní odepisovat automobily jen do ceny 900 tisíc korun.
Vláda si od změny slibuje oživení podnikání v Česku. Slovensko, Polsko a Maďarsko ale snižují daně společnostem ještě rychleji. Část ekonomů se obává, že zahraniční investoři přejdou do těchto zemí a Česko ztratí svoji atraktivitu.
Hlavně občanští demokraté by chtěli v Česku ještě nižší daně, a to nejen pro podnikatele. Pro novelu proto ruku nezvedli. "Nepovažujeme za správnou diskriminaci mezi podniky a občany, protože podnikům se daně snižují, zatímco občanům nikoliv," říká Martin Kocourek z ODS.
Ministr financí Bohuslav Sobotka s tím ale nesouhlasí. "Pokud ODS hovoří o tom, že je potřeba více snížit daně z příjmů právnických osob, současně by také měla říct, kde chce vzít zbylé příjmy do státního rozpočtu, a říct, že požaduje vyšší zdanění potravin, a to v tuto chvíli odmítáme," uvedl ministr.
Jak Radiožurnálu potvrdil senátní zpravodaj předlohy unionista Robert Kolář, součástí novely je i senátní doplněk, který zachovává provoz kabelové televize v nižším daňovém pásmu. "Služby spojené s provozováním kabelových televizí se vrací zpět do pětiprocentní sazby, čili neposunují se do dvaadvacetiprocentní sazby tak, jak by to platilo v případě, že by se neschválila senátní verze," uvedl Kolář.
Přeřazení kabelové televize do vyšší sazby DPH navrhlo od počátku příštího roku omylem ministerstvo financí. Poslanci chtěli tento nedostatek, který by znamenal zbytečné zdražení, odstranit vlastní novelou.
