Poslanci schválili růst platů ústavních činitelů o zhruba tři procenta
Ústavním činitelům by měly vzrůst od ledna platy zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora se tak zvýší o 1700 Kč na 57 600 korun. Schválila to Poslanecká sněmovna, varianty nulového nebo naopak 14procentního zvýšení neprošly. Platová předloha nyní míří do Senátu.
Poslanci schválili návrh, který předložil předseda sněmovny Jan Hamáček z ČSSD. Ten řeší i automatické zvyšování platů zákonodárců, ministrů, prezidenta a ústavních soudců, a to na základě koeficientu, který se bude do roku 2018 mírně zvyšovat.
Předseda sněmovny Hamáček věří, že jeho návrh projde u takzvaných vyšších instancí.
K platům ústavních činitelů: Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera, komentátor ČRo Petr Hartman
„Nemyslím si, že by hrozilo riziko vrácení do Poslanecké sněmovny. Předběžně jsem tu věc konzultoval i s prezidentem republiky a mám informace, že proti mému návrhu pan prezident nic nenamítá,“ říká.
Spokojený je i premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. „Já myslím, že se ulevilo všem dvěma stům poslanců a poslankyní, že ta věc byla vyřešena a že byla vyřešena systémově,“ soudí.
Hamáčkův návrh prosadili sociální demokraté s podporou KSČM. Hlasovali pro něj nakonec i křesťanští demokraté, kteří původně spolu s ANO chtěli platy ústavních činitelů zmrazit. Z celého klubu o 14 lidech se zdrželi jen dva poslanci.
„Náš návrh neprošel, v tom případě jsme hledali další, který měl nějakou logiku, s tím, že návrh Jana Hamáčka systémově řešil i další navyšování. Když naše zmražení neprošlo, hlasovali jsme pro něj,“ vysvětluje šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„Byly tady dvě možnosti. Jedna je vzhledem k výroku Ústavního soudu nechat systém tak, jak byl nastaven dříve, a snížení, které proběhlo, zase nechat naběhnout do normální roviny a mít plat, jak byl koncipován,“ pokračuje Bělobrádek a dodává:
„Ovšem ve vyhrocené situaci, kdy občané nechápou rozdíl mezi navýšením a zvýšením, a někteří si myslí, že jsme přepláceni, byla evidentní snaha, aby dorovnání na ten stav neproběhlo v plné výši, aby došlo k částečnému snížení.“
Z opozice byla pro návrh jen KSČM
Za hnutí ANO, třetího koaličního partnera, pro návrh hlasovalo jen devět ze 47 zákonodárců. Mezi nimi byl i šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
„My jsme navrhovali jako klub nulu, měli jsme závazné hlasování. Ale současně jsme řekli, že podpoříme každé řešení, které zamezí rozmrazení platů,“ říká.
Z řad opozice podpořila návrh jako jediná KSČM. „Tímto hlasováním jsme si snížili oproti roku 2010 platy o 23 procent. Já si myslím, že všichni musí být spokojeni, pokud si toto přáli. A podstatné je, že už je výsledek, že už se k tomu nebudeme vracet, že dokonce je nastavený i automat, po kterém se volalo,“ míní poslanec KSČM Jiří Dolejš.
V Senátu ani u prezidenta se problémy nečekají
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek rovněž upozorňuje, že poslanci plat v důsledku nezvyšují. „Důležité je si uvědomit, že je to snížení o 23 procent oproti platnému právnímu stavu,“ podotýká.
Stejně mluví i předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera. „Se zvýšením platů úředníků to nemá vůbec nic společného. Platy v nepodnikatelské sféře stouply od roku 2002 o 63 procent,“ konstatuje a doplňuje:
„To je důvod, proč teď někomu připadá, že jde o zvýšení. Kdyby nebylo toho zmrazení, tak by to tak nikomu nepřipadalo. O žádné zvýšení se nejedná, jedná se o návrat do normálního stavu.“
Návrh zákona o platech ústavních činitelů, který zabrání jejich zvýšení o víc než čtvrtinu, pošle jeho autor – předseda sněmovny Jan Hamáček – ještě dnes do Senátu. Tam by s jeho přijetím neměl být problém. Problémy nečeká ani v případě podpisu prezidenta.