Poslanci schválili ústavní zákon o referendu
Až po osmé vyšla sociálním demokratům snaha prosadit v poslanecké sněmovně prvek přímé demokracie - referendum. Pokud ústavní zákon projde Senátem a podepíše jej prezident, dostanou Češi právo rozhodovat všelidovým hlasováním o otázkách státu. Minimální počet podpisů občanů nutný pro vypsání referenda zvýšili poslanci ze tří na pět set tisíc. Neschválili ale pozměňovací návrh, který chtěl stanovit povinný minimální limit účastníků případného lidového hlasování.
Plebiscit bude možné uspořádat o otázkách, o nichž rozhoduje vláda. Vyloučeny však jsou otázky o placení daní, odvolání někoho z veřejné funkce nebo o omezení ústavních práv a svobod. Referendum by vyhlašoval prezident na návrh sněmovny, Senátu, vlády nebo půl miliónu občanů. Pro přijetí návrhu, o němž se hlasuje, má být nutný souhlas nadpoloviční většiny zúčastněných. Pak bude nutné vyhlásit výsledek referenda ve Sbírce zákonů.
Návrh výslovně upravuje hlasování o vstupu České republiky do Evropské unie. Prezident by toto referendum vyhlásil do třiceti dnů po podpisu Smlouvy o přistoupení České republiky do EU. Lidé by v něm odpovídali na otázku, zda souhlasí, aby se země stala podle této smlouvy členským státem unie.
Poslanci ve čtvrtek také přijali zákon o odškodnění osob zavlečených ve čtyřicátých a padesátých letech do sovětských komunistických koncentračních táborů. Za každý měsíc internace by měli dostat 12.000 korun. Pro hlasovalo 115 ze 169 přítomných poslanců. Proti jich bylo 21.
Vězňů bylo oficiálně kolem čtyř set, neoficiální čísla ale hovoří až o 15 stech lidí. Finanční náhrady za své utrpení se dočká ale jen hrstka z nich.
Kolik z nich by se mohlo odškodnění dočkat a v jaké výši, na to Radiožurnálu odpovědel Vladimír Bystrov z výboru, který se touto problematikou zabývá. "Těžko dostane někdo z nich, protože jestli někdo žije, tak je jich pár na počet prstů jedné ruky. Na počet prstů druhé ruky bude vdov. Pak zbývají takzvané další oprávněné osoby - to jsou dědicové. Tam počítáme, že to bude kolem 150, možná 300-400 lidí. Kolik dostanou, bude to všechno na roveň jako jsou všechna odškodnění obětí komunistických táborů u nás."
Na to, jestli se osoby vězněné v sovětských koncentračních táborech dočkaly nějaké satisfakce třeba už v šedesátých letech se Radiožurnál zeptal Vladimíra Bystrova, který se o touto problematikou zabývá. "V Sovětském svazu samozřejmě byli rehabilitováni po Gorbačovově výnosu o protiprávnosti těch různých akcí a byla provedena i plošná rehabilitace, ale u nás bylo pouze usnesení parlamentu z roku 1995, který se omluvil všem obětem i všem pozůstalým jinak nic. Ve Slovenské republice mají od roku 1992 zákon o odškodnění. U nás byl také připravován, ale v rámci rozdělení státu tehdy padl."
