Poslanci schválili zvýšení mateřské na úroveň roku 2009
Lidovecký návrh na návrat mateřské na úroveň loňského roku byl jediným bodem dnešní mimořádné schůze sněmovny. Pokud norma úspěšně projde Senátem a získá podpis prezidenta, měly by maminky brát tolik, co loni a navíc by jim stát vrátil peníze, o které od ledna braly méně.
Zvýšení mateřské na úroveň loňského roku ve sněmovně prošlo. Matky si tak pravděpodobně přilepší podle svého příjmu až o několik tisíc korun měsíčně. Stát toto opatření bude stát jeden a půl miliardy korun. Původně se mateřská snížila kvůli úsporným opatřením.
Schválení zvýšení mateřské v Ozvěnách dne komentovali první místopředsedkyně KDU-ČSL, poslankyně Michaela Šojdrová a ministr financí Eduard Janota
Pro zvýšení mateřské hlasovali poslanci čtyř stran - ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a zelených. Proti byla ODS a TOP 09. Těm se nelíbí, že opatření ještě víc zatíží státní kasu.
Návrh teď půjde do Senátu a musí ho také podepsat prezident republiky. Senátor Jaroslav Kubera z ODS odhaduje, že horní komora parlamentu novelu vrátí s pozměňovacím návrhem.
"Zejména tam, kde dochází ke zpětné platbě to je zjevně retroaktivní. Druhým problémem je podle mě návrh, kterým se ruší karenční doba pro vyplácení ošetřovného," řekl Kubera.
Prezident Václav Klaus už dřív prohlásil, že nepodepíše žádný návrh, který by vedl ke zvýšení schodku rozpočtu. Pro přehlasování jeho veta ale bude mít sněmovna zřejmě dostatek hlasů. Čtyři strany, které změnu podporují, mají totiž dohromady 109 poslanců.
Ušetřit na hazardu
Sociální demokraté navrhují pokrýt náklady na mateřskou z takzvané rozpočtové rezervy, zatímco ministerstvo financí chce prostředky získat z rozpočtů ministerstev. Podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka je jedno, odkud peníze přijdou.
"Buď tato opatření povedou k tomu, že se povede někomu jinému hůře nebo se prohloubí deficit státního rozpočtu. Rozdáváme peníze, které nemáme. Stejně se to dělo v Řecku, ve Španělsku, Mexiku či Argentině. Všechny tyto země mají výrazný problém se státním dluhem," řekl Marek.
Předkladatelka návrhu, první místopředsedkyně KDU-ČSL, poslankyně Michaela Šojdrová v Ozvěnách dne řekla, že dorovnání je spravedlivé. Například místopředseda TOP 09 ale Miroslav Kalousek, varuje, že peníze, které teď stát přidá maminkám, vezme jejich dětem.
"Navrhla jsem panu poslanci Kalouskovi, pokud nechce nic brát dětem a nechce nic víc zadlužovat, tak ať podpoří změnu zákona o loteriích, která by přinesla vyšším zdaněním do rozpočtu až 4 miliardy," namítla Šojdrová.
Ministr bude škrtat
Ministr financí Eduard Janota v Ozvěnách dne řekl, že bude muset najít 1,9 miliardy, protože poslanci přijali i úpravy ošetřovného. "A protože poslanci neurčili, z čeho tato částka bude hrazena, budu muset někde jinde krátit o 1,9 miliardy korun. Nemohu překročit zákonem stanovený limit výdajů rozpočtu."
"Budu muset škrtnout buď v položce výdajů na státní správu - tam jsou i mzdy, nebo v položce investic. Budu informovat vládu a vláda rozhodne, jak se 1,9 miliardy rozpočtu pokryje," poznamenal Janota.
Ministr Janota také řekl, že ještě v roce 2002 byl mateřský příspěvek podstatně nižší než dnes a nikdo se nad tím nepozastavoval. Také ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Král považuje současnou poslaneckou iniciativu do jisté míry za populismus.
O tom, jak zásadní je navýšení mateřského příspěvku, diskutovali v odpoledních Ozvěnách dne Jiří Král z ministerstva práce a sociálních věcí a socioložka Alena Křížková
"Rodičovský příspěvek byl podstatně zvýšen až v roce 2006, těsně před volbami," řekl Král. Problémem podle něj je, pokud se žena chce vrátit do práce dřív. Nemusí totiž najít jesle, jejichž počet se u nás neustále snižuje.
"V současné době je jich asi 40 a mají dohromady kapacitu asi tisíc míst," uvedl Král. Lepší už je to s mateřskými školkami. Podle Krále jsou ale i tady oblasti, kde může být problém dítě do školky umístnit.
Podle Aleny Křížkové ze Sociologického ústavu Akademie Věd je pro matky rozhodnutí vrátit mateřskou na loňskou úroveň zásadní.
"Velmi důležitá je návaznost na předchozí mzdu. Navíc ke snížení došlo velmi rychle a rodiny neměly možnost se na to připravit a počítaly se systémem, který existoval," řekla Křížková.
Systém rodinné politiky je u nás podle socioložky velmi složitý a není dostatečně provázaný.
Nejdelší mateřská v EU
Mateřská dovolená v Česku trvá 28 týdnů a je nejdelší v Evropské unii. Naopak nejkratší dobu z EU mají Němky, pouze 14 týdnů. Ve většině členských zemí se délka mateřské pohybuje od 16 do 18 týdnů. Pro srovnání, v Singapuru má maminka nárok pouze na 8 týdnů mateřské, naopak v Norsku dokonce na 52 týdnů mateřské.
Po dobu mateřské dovolené pobírají ve všech členských zemích Evropské unie maminky peněžitou pomoc v mateřství. Její výše se ale liší. V mnoha zemích dostávají ženy celý plat, ovšem po kratší dobu, než je tomu u nás. Češky dostávají od nového roku nově 60 procent platu. Pokud projde legislativním kolečkem návrh lidoveckých poslanců, bude to zase 70 procent jako loni.
Slovenky mohou sice mateřskou pobírat stejně dlouho jako Češky, tedy 28 týdnů, dostávají ale pouze 55 procent svého předchozího platu. Nejhůře jsou na tom Američanky a Australanky, které nedostanou nic. Ve všech zemích musí pro přiznání peněžité pomoci v mateřství žena splnit zákonné podmínky, především musí být účastna na nemocenském pojištění.