Poslanci se přou o vyrovnání s církvemi
O návrhu na majetkové vyrovnání státu s církvemi poslanci zatím nerozhodli. Ve sněmovně je v plném proudu diskuse, ve které opozice vládní návrh zpochybňuje, a to jak výši a rozsah odškodnění, tak i způsob, jakým ke konečným číslům autoři normy dospěli. Obhájci návrhu argumentují výhodami pro všechny zúčastněné, tedy stát, církve a hlavně obce, které teď mají zablokované majetky.
Poslanci se v diskuzi zatím procházejí českou historií. Zmíněn už byl Jan Hus, Tomáš Garrigue Masaryk, Josef II. a došlo i na Aloise Jiráska a jeho Temno.
Nejdiskutovanějšími částmi zákona byly totiž výše a rozsah odškodnění. Podle ministra kultury Václava Jehličky ale nebyla suma vystřelena od boku a je výsledkem politického konsenzu mezi státem a církvemi.
"Z tohoto důvodu komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi provedla kvalifikovaný odhad současné hodnoty majetku, který církve a náboženské společnosti vlastnily v roce 1948," uvedl Jehlička.
Vládní verze církevního zákona počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun.
Opoziční poslanci zatím souhlasí jen s tím, že se vztah státu a církví vyřešit musí. Rozsah navrhovaného odškodnění se jim ale v žádném případě nelíbí. Potvrzuje to i výrok sociálního demokrata Richarda Dolejše. "Historická zkušenost českého národa s touto autoritativní institucí není dobrá, a to bychom si měli všichni uvědomit," podotkl Dolejš.
Zatímco koaliční poslanci, včetně kritiků z řad ODS, chtějí poslat zákon do druhého čtení a teprve potom ho upravit (více zde), opozice by jej vrátila vládě k přepracování hned a o dalším osudu církevního majetku by měla rozhodnout parlamentní komise.
