Poslanci souhlasí s vysláním vojáků do Afghánistánu

Čeští vojáci odjedou do zahraniční akce. Poslanci dnes schválili nasazení protichemické jednotky, polní nemocnice a roty speciálních sil do operace proti terorismu. Senátoři poté odsouhlasili vyslání zdravotníků a protichemiků do Kuvajtu. Nasazení průzkumníků do Afgánistánu bude Senát schvalovat zítra, stále totiž čeká na rezoluci Organizace spojených národů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vojáci nad mapou | Foto: Armáda ČR

O vyslání našich vojáků sněmovna rozhodovala za zavřenými dvěřmi tři hodiny. Podrobnosti ale nejsou kvůli nutnému utajení známy. "Sněmovna schválila, z hlediska toho, co vám mohu sdělit a co nepodléhá utajení, vyslání jednotky speciálních sil do operace pod mandátem Rady bezpečnosti OSN na území Afghánistánu a současně schválila vyslání jednotek 6. polní nemocnice a 9. roty chemické, radiační a biologické ochrany v rámci československého kontingentu v operaci Trvalá svoboda", říká ministr obrany Jaroslav Tvrdík, přičemž nechtěl upřesnit ani přijaté stanovisko dolní komory parlamentu.

Celkem by mělo být vysláno přibližně 400 českých vojáků, přímo do Afghánistánu pojede maximálně 120 našich elitních průzkumníků. V Kábulu budou zřejmě střežit budovy v rámci mírové mise pod vedením Britů. Tato operace začíná 22. prosince. Premiér Miloš Zeman říká, že vojáci nepojedou do operace kvůli vlastní prestiži. "Děláme to kvůli vlastní sebeúctě abychom nebyli zbabělci."

Vyslání protichemické jednotky a polní nemocnice do Kuvajtu odpoledne schválil také Senát. Po neveřejném jednání horní komory to uvedl předseda zahraničního výboru Michael Žantovský, který potvrdil i místo jejich nasazení. Nasazením speciálních jednotek se ale ve čtvrtek bude ještě zabývat Senát, který čeká na rezoluci OSN. Ta by měla určit, zda půjde o mírovou nebo donucovací operaci. "My jsme jako výbor toho názoru, že bychom měli znát tyto detaily, než projednáme tento bod," uvedl Michael Žantovský. Průzkumnící by mohli odjet ještě koncem tohoto měsíce. Zdravotnící a chemici se teprve připravují a čekají na rozkaz.

Šéf sněmovny a ODS Václav Klaus považuje rozhodnutí poslanců za zásadní krok. "Já myslím, že to je revoluční věc, nikdy v historii, vůbec v našich dějinách jsme nebojovali jako oficiální jednotka, dokonce v jiném světadílu, myslím, že je to zásadní krok a moc bych si přál, aby všichni občané tuto věc také vážně vzali. Není to tuctová věc, která se děje každou chvíli," řekl Klaus.

Vláda minulý týden souhlasila, že do akce Trvalá svoboda se zapojí čeští chemici, zdravotníci a výsadkáři. Misi chce vláda v případě, že ji bude muset zaplatit Česká republika a ne OSN, financovat prostřednictvím dluhopisů. Pokud by byly vyslány všechny tři jednotky, bude roční mise stát zhruba 1,5 miliardy korun.

Rada bezpečnosti OSN se na rezoluci schvalující rozmístění mezinárodních mírových jednotek v Afghánistánu ještě nedohodla. První zahraniční vojáci by přitom měli dorazit do Kábulu už tuto sobotu, kdy nastoupí nová vláda. Členové Rady a další země, které se hodlají podílet na stabilizačních silách v Afghánistánu, se stále dohadují o mandátu mise, její délce, velení, pravomocích a o tom, zda bude spíše vojenského nebo humanitárního charakteru.

Ministr zahraničí v budoucí afghánské vládě Abdulláh Abdulláh navíc požaduje, aby mírové jednotky mohly použít síly pouze v sebeobraně. S tím ale nesouhlasí Velká Británie a další spojenci. USA zase dělá starosti rozmístění mírového kontingentu v době, kdy stále pokračuje ozbrojená operace proti Al-Káidě a hon na bin Ládina.

Naše jednotky už mají za sebou několik zahraničních misí. Například protichemici se zapojili do války v Perském zálivu. Někteří vojáci se teď bojí, aby se u nich nevyskytly zdravotní problémy jako počátkem devadesátých let. "Jsme dobře vybaveni, věříme si. Tohle je prostě nepříjemná věc moderních válek a doufejme, že k tomu nedojde," říká jeden z nich.

Úspěšnými misemi prošla i vojenská nemocnice. Byla u kosovské krize před necelými třemi lety, aby se pak přesunula do Turecka pomáhat lidem, které postihlo ničivé zemětřesení. První velkou premiéru si pravděpodobně odbydou průzkumníci. V posledních letech prošly například mírovými misemi v Bosně a Kosovu. V Makedonii chránili velitelství mírových sil.

Olga Krupauerová, Milada Richterová, Helena Šulcová, Marika Táborská, František Lutonský, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru