Poslanci v noci schválili církevní restituce, zákon míří k prezidentovi
Sněmovna napodruhé schválila církevní restituce. Po tři hodiny trvající debatě koalice nakonec, navzdory odporu levice, senátem vetovaný zákon prohlasovala. ČSSD zvažuje podání ústavní stížnosti.
Zákon míří k prezidentovi Václavu Klausovi. Pokud ho podepíše, církve by mohly od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí, o které přišly v době komunismu, a také finanční kompenzaci za nevydaný majetek.
Jakmile bude zákon vyhlášen, je opoziční ČSSD připravena podat ústavní stížnost. Podle šéfa sněmovní frakce ČSSD Jeronýma Tejce nebylo umožněno právní posouzení normy.
Výhrady ČSSD ke schválení církevních restitucí a následné kroky opozice vysvětloval ve Světě o deváté na Rádiu Česko šéf poslanců Jeroným Tejc
„Jakmile ten zákon bude vyhlášen, předpokládám, že dáme stížnost Ústavnímu soudu. Mimo jiné na postup, který byl v této věci zvolen, a také na to, jakým způsobem nebylo umožněno ani právní posouzení toho sporného momentu, který v této věci padl,“ řekl Tejc.
Sociálním demokratům se také nelíbil způsob schvalování, a proto se na protest neúčastnili hlasování. Odmítavý postoj Senátu tak nakonec přehlasovalo 102 ze 103 přítomných poslanců, proti byl jen rebelující poslanec Radim Fiala.
„Já jsem spokojený,“ řekl po hlasování premiér Petr Nečas. „Tento zákon skutečně dlouhodobě řeší vztah státu a církví, vede k faktické odluce církví od státu. Jsem rád, že byl potvrzen Poslaneckou sněmovnou. Jsem přesvědčen, že pan prezident jako politik, který je dlouhodobě aktérem české politické scény, ví, jak dlouhodobá záležitost to je, že se řeší dvacet let, a podle mého názoru takto k tomu bude také přistupovat.“
Církvím má být vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun a navíc 59 miliard jako finanční kompenzace v průběhu třiceti let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Restituce nakonec podpořil i nezařazený poslanec Michal Doktor, nyní člen strany Jihočeši 2012. Dohodl se s vládní koalicí na tom, že církve nebudou osvobozené od daně za prodej vráceného majetku.
Své stanovisko oznámil v debatě před hlasováním: „Církvím bude do budoucna uložena povinnost platit daně, tak jako je platí každý jiný daňový poplatník, každá jiná právnická osoba takového druhu. To je myslím rozsah dohody, který mi dovoluje, abych připojil k tomuto návrhu zákona pozitivní hlas.“
Poláci začali s církevními restitucemi už v roce 1989. Provází je korupce
Číst článek
Minulý režim zabavil církvím 181 tisíc hektarů lesa, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Celkový objem restitucí se vyšplhal na 120 miliard korun.
Na vyřešení církevních restitucí čekají stovky obcí a měst napříč republikou. Nevyjasněné majetkové vztahy doteď brzdí jejich rozvoj. Na církevních pozemcích se totiž nemohou stavět nové domy, parkoviště nebo třeba protipovodňové bariéry. Třeba v obci Velehrad nemohou podle starosty Stanislava Gregůrka stavět nové domky.
"Obec má už tři roky schválený územní plán a v něm jsou dvě velké lokality pro výstavbu rodinných domků. Na tento zákon čekáme velmi netrpělivě, protože nám to brzdí rozvoj obce. Má to návaznost na obsazenost základní školy, mateřské školy a tak dále."
Na zákon o církevních restitucích čekají ve Vyšším Brodě. Chtějí opravit klášterní pivovar
Číst článek
