Stát sníží platby za zdravotnictví pro důchodce, děti a studenty, poslanci přehlasovali Zemanovo veto

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty a nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Změny zavede novela, kterou v sobotu opětovně schválila Sněmovna. Dolní komora přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana, který se obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové důsledky odmítli.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vládní poslanci v Poslanecké sněmovně

Zemanovo veto dolní komora přehlasovala hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zemanovo veto dolní komora přehlasovala hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Před samotným rozhodnutím si ještě vyžádal půlhodinovou přestávku klub SPD. Pak ještě dolní komora hlasovala o návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy na vyhlášení tříminutové pauzy proto, aby koalice zjistila, zda má v sálu dostatečný počet poslanců.

Zdravotnický odborník Cikrt: Zemanovo veto koalice přehlasuje. Za pravdu bych ale dal oběma stranám

Číst článek

Sněmovní diskusi provázela kritika snížení plateb od poslanců ANO a SPD. „Na zdraví občanů se nešetří ani v dobách dobrých, ani v dobách zlých,“ zdůraznila předsedkyně klubu ANO Alema Schillerová. Podle ní „extrémně nezodpovědná“ předloha může spolu s inflací způsobit chudobu českého zdravotnictví.

„Je to proti udržitelnosti českého zdravotnictví,“ prohlásil lídr SPD Tomio Okamura. Kabinet se podle něj zaštiťuje západními zeměmi, ve skutečnosti ale směruje Česko k méně rozvinutým státům. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který zastupoval omluveného předkladatele, ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), možnost uvedení zákona a závěrečného slova nevyužil.

„Polechtali jste ego panu ministru financí Zbyňku Stanjurovi,“ vzkázala koalici po hlasování Schillerová. Podle Okamury vzala vládní koalice občanům 14 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. Jde o částku, kterou má stát ušetřit ve svém letošním rozpočtu. Vláda podle lídra SPD bude odpovědna za veškeré průtahy a nedostupnost zdravotní péče.

‚Ohrožení kvality a dostupnosti

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou do konce roku na 1487 korun. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

„Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ napsal prezident ve zdůvodnění svého veta.

Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný.

Prezidentské veto. Zeman odmítl zákon ohledně snížení plateb za státní pojištěnce

Číst článek

Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Opoziční poslanci mechanimus v debatě podpořili, výchozí částka by ale podle nich měla být vyšší.

Předloha po dřívějších sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven. Prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

Sporným snížením zdravotních plateb státu se Sněmovna začala zabývat po 12,5 hodinách od zahájení jednání v pátek ráno. Ke schválení programu schůze se Sněmovna dostala po 11 hodinách debaty o návrzích změn programu schůze, které předkládali poslanci ANO a SPD. Z řad koalice zněla obvinění z obstrukcí, a dokonce destrukce schůze.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme