Poslanec ve vazbě nemůže docházet do sněmovny, tvrdí ústavní expert
Poslanecká sněmovna řeší, co s účastí Davida Ratha na červnové schůzi dolní komory, pokud se vazebně stíhaný poslanec dobrovolně nevzdá svého mandátu. K tomu ho zatím bez odezvy vyzývají sociální demokraté. Podle odborníka na ústavní právo Jana Kudrny ale Rath v nynější situaci nemá právo se schůzí sněmovny účastnit.
Předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že pokud se David Rath mandátu nevzdá, bude se muset jeho přítomnost na schůzi vyřešit. O svou případnou účast na jednání by podle Němcové musel požádat soud, státní zástupkyni, policii či vedení vazební věznice.
„V žádném případě. Já nedokážu posoudit, z čeho tento názor někdo dovozuje,“ odporoval šéfce sněmovny ve Světě o jedné Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Ta ústavní konstrukce je podle mého názoru taková, že vydání k trestnímu stíhání znamená vydání se všemi důsledky, které z trestního stíhání mohou plynout. A z podstaty věci tedy plyne, že ten, kdo je odsouzený třeba k trestu odnětí svobody, nebo na koho je uvalena vazba, tak podstata těchto institutů je, že dotčená osoba nemůže opustit třeba vazební věznici nebo místo výkonu trestu,“ vysvětluje Kudrna.
Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK byl hostem Světa o jedné
Mandát by ale poslanci ani po případném pravomocném odsouzení nezanikl. Proto by po celou dobu dál pobíral plat a další náhrady, i když by se zasedání sněmovny neúčastnil.
„To jsou jisté paradoxy naší ústavní úpravy, ale znamená to prostě to, že konstrukce našeho poslaneckého mandátu je zcela striktně demokratická, tedy že jsou v článku 25 Ústavy uvedené konkrétní důvody, které mohou vést k zániku mandátu, ale odsouzení, tím méně pouze obvinění z nějakého trestního činu mezi nimi není.“
„To znamená, mandát bude trvat dále; sice se to může zdát leckomu absurdní, ale není to zcela neobvyklé řešení ve světě,“ poznamenal Jan Kudrna.
