Zlo a lež má jméno antisemitismus, míní Vondráček. Sněmovna přijala usnesení vymezující nenávist k Židům
Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení vymezující antisemitismus. Na vzpomínkovém setkání u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinů proti lidskosti v Senátu to připomněl předseda dolní komory Parlamentu Radek Vondráček (ANO). Definici vypracovala a přijala v květnu 2016 Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu (IHRA).
Stejné usnesení přijaly už dříve izraelský Kneset a parlamenty Velké Británie, Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Litvy, Slovenska, Makedonie, Moldavska a Nizozemska.
Den památky obětí holokaustu. V Senátu vystoupí bývalý vězeň nacistického tábora Březinka
Číst článek
Podle Vondráčka je nutné vzdorovat lhostejnosti, cítit odpovědnost, hájit demokracii a svobodu. „Zlo a lež má jméno antisemitismus,“ řekl během setkání v Senátu. Písemnou zdravici k akci poslal premiér Andrej Babiš (ANO).
Problémem je i nenávist k Romům
Na vzpomínkovém setkání promluvil i předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Antisemitismus podle něj vyrůstá z podloží, které je neslučitelné s demokracií, emancipací lidí a tolerancí obecně, s principem osobní svobody a také zodpovědnosti.
Na seznam inspirativních žen se dostala i Češka. Sociální pracovnice bojuje proti diskriminaci Romů
Číst článek
Podle Kubery antisemitismus narůstá po celé Evropě, přestože se od konce druhé světové války pravidelně konají vzpomínkové akce na oběti holokaustu často za přítomnosti čelných představitelů evropských států. Elity jsou při jeho potírání liknavé, míní.
„Antisemitismus je odmítnutí zodpovědnosti, snaha přenést zodpovědnost na někoho jiného a trestat ho,“ uvedl.
Problémem není podle něj pouze nenávist k Židům, ale také k Romům. „I oni jsou stále vystaveni společenské šikaně,“ doplnil. To připomněla i psycholožka a zástupkyně romské menšiny Monika Mihalíčková.
Kubera chce v úterý na schůzi senátního organizačního výboru navrhnout, aby horní komora přijala obdobné usnesení jako Poslanecká sněmovna.
Vybral si nás Mengele
Na setkání promluvil i bývalý vězeň Jiří Fišer, který byl s rodinou transportován do osvětimského tábora v květnu 1944.
‚Pomohl jsem mnoha lidem, chtěl bych změnit jen osud svých rodičů.‘ Přečtěte si příběh Jiřího Bradyho
Číst článek
„Byli jsme namačkáni v nákladních vagonech bez jídla a pití, cestou několik lidí zemřelo. Nejsmutněji nám bylo, když jsme projížděli přes rodné město Českou Třebovou, stáli jsme na zavazadlech a malým okénkem se dívali na známá místa, která byla na dosah ruky, a přesto pro nás tak vzdálená a nedostupná,“ vzpomínal.
Se svým bratrem Josefem se podle něj jako jediní z rodiny zachránili jen proto, že byli dvojčata. Nacistický lékař Josef Mengele jim mimo jiné naočkoval látky, které způsobovaly nemoci, a sledoval, zda je průběh nemocí u dvojčat stejný.
„Osvětim se nám podařilo přežít díky tomu, že jsme byli děti a brali jsme vše jako nutné zlo, ze kterého jsme neměli rozum,“ uvedl.
Ostuda Evropy
Eurokomisařka Věra Jourová poznamenala, že z průzkumů Agentury EU pro základní práva vyplývá, že pro 85 procent židovských občanů je největší životní starostí strach o bezpečnost. Zmínila také, že 40 procent respondentů uvedlo, že dětem doporučilo, aby se odstěhovaly z Evropy. Podle Jourové je něco takového ostudou Evropy.
Budapešťské muzeum holokaustu překrucuje historii, tvrdí izraelský historik
Číst článek
Mezinárodní den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zemřelo 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.
Setkání v Senátu uspořádaly Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holokaustu.
