Poslanecká sněmovna bude rozhodovat o svém rozpuštění
Poslanci budou v úterý hlasovat o rozpuštění sněmovny. Pak je prezident republiky připravený vyhlásit termín předčasných voleb. Mluví se o 6. a 7. listopadu. Někteří poslanci si ale nejsou jisti, jestli dolní komora skutečně navrhne prezidentovi, aby ji rozpustil.
Návrh by měla podpořit ODS, TOP09 a lidovci, proti jsou zelení a ČSSD se bude ještě před začátkem schůze radit. Stejný postup zvolili i komunisté.
Tento bod, který musí schválit třípětinová většina všech členů dolní komory, ještě není ani na programu odpolední schůze.
Zelení a komunisté jsou proti
Radiožurnálu to potvrdil šéf jejich poslaneckého klubu Pavel Kováčik."My jako komunisté jsme předkládali pozměňovací návrhy k novele ústavy, ale nebyly přijaty. Jsme ale stále přesvědčeni, že pro potřeby České republiky by bylo výhodné, kdyby mandát byl zrušen až ke dni předčasných voleb. Postoj k hlasování o rozpuštění sněmovny budeme dotvářet na poslaneckém klubu," vysvětlil Kováčik.
Jízdní řád k předčasným volbám se zdá být jasný. Situaci sleduje Patricie Polanská.
Proti jsou i zelení, kterým vadí, že sněmovna už nebude moci schválit rozpočet a zemi hrozí rozpočtové provizorium.
"My tomu chceme zabránit, myslíme si, že je to úplný nesmysl. Někteří naši političtí partneři navrhují, aby se změnil rozpočtový rok, aby se změnily zákony týkající se rozpočtu tak, aby se rozpočet nevázal na kalendářní rok. Ale to už jsme se ocitli v Kocourkově, ohýbáme volební zákon, ústavu i rozpočet jen proto, abychom ušetřili ČSSD a ODS prostředky za volební kampaň," vysvětlil dočasný předseda Strany zelených Ondřej Liška.
Ostatní strany budou zřejmě pro rozpuštění
Podle místopředsedkyně sněmovny, občanské demokratky Miroslavy Němcové, by se ale měl přesto pro tento krok potřebný počet hlasů najít.
O rozpuštění poslanecké sněmovny mluvil v Ranním interview Radiožurnálu předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček.
"Já očekávám, že k hlasování dojde a že ten potřebný počet hlasů bude a odvozuji to od výsledku hlasování z minulého týdne, kdy tam dost hlasů pro změnu ústavy bylo. Určitě to budou i ty hlasy, které budu pro rozpuštění sněmovny," vysvětlila Němcová.
Také podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce by mělo být hlasů na přijetí návrhu na rozpuštění sněmovny dost. "Já v to pevně věřím a myslím si, že je to první krok k tomu, abychom volby měli co nejdříve, podle mne už by tomu nemělo nic bránit," řekl Tejc.
Rozpuštění sněmovny podporují za konkrétních podmínek i lidovci. Radiožurnálu to potvrdil jejich předseda Cyril Svoboda. "KDU-ČSL chce, aby termín voleb byl jistý a bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny jen tehdy, pokud tam nebude žádná procedurální chyba, aby by to někdo mohl zpochybnit. Zatím tam žádná procedurální chyba zřejmě není, takže asi nebude nic bránit tomu hlasovat o rozpuštění sněmovny," uvedl Svoboda.
Hrozí další ústavní stížnost
Ústavní novelu, která umožňuje rychlé rozpuštění sněmovny, už schválili poslanci a senátoři. Souhlasili i s úpravou volebního zákona, která zkracuje lhůty nutné pro vyhlášení voleb. Normy ještě o víkendu podepsali také prezident Václav Klaus a premiér Jan Fischer. Podání další ústavní stížnosti na čerstvě schválenou změnu ústavy však nevylučují dva poslanci.
Po Miloši Melčákovi, který se svou první stížností minulý čtvrtek u Ústavního soudu uspěl, zvažuje tuto možnost i další nezařazený poslanec Juraj Raninec. Potvrdil to Českému rozhlasu s tím, že chce se rozhodnout až dnes po ukončení celého legislativního procesu. O současné úpravě ústavy má totiž velké pochybnosti.
"Myslím si, že česká veřejnost si zaslouží, aby se konaly předčasné volby, ale v souladu s ústavou. Domnívám se, že v tomto případě by to zcela v souladu s ústavou nebylo. Mám velké pochybnosti. Pokud by nikdo jiný to stížnost nepodal a já osobně bych shledal, že postup poslanecké sněmovny a senátu je v rozporu s ústavou, tak je podle mne mou povinností se obrátit na Ústavní soud," řekl Raninec.
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda vyzval poslance, kteří mají s novelou ústavy problém, aby včas oznámili, kdy by případně chtěli podat kvůli normě ústavní stížnost.
"Chceme mít jistotu, že je to ústavní zákon, který platí. Protože kdyby náhodou byla ta stížnost podána až poté, co budeme hlasovat o svém rozpuštění, je nejistota, co by se stalo, kdyby Ústavní soud poté zrušil tento zákon," uvedl Svoboda.
Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek řekl, že si nechá zpracovat právní analýzu, jaké šance má novela proti případné ústavní stížnosti. "To vystoupení poslance Melčáka je samozřejmě vážné, protože jak jsem řekl před několika dny, je to sice politický popleta, ale kverulant, takže je pravděpodobné, že podá nějakou stížnost znovu. Tak musíme mít alespoň devětadevadesátiprocentní jistotu, že ta stížnost bude odmítnuta," prohlásil Paroubek.
Schválená změna ústavy a volebního zákona je podle předsedy ODS Mirka Topolánka pro dnešek, kdy by měli poslanci odhlasovat rozpuštění sněmovny, dobrým signálem.
"Ten mandát je velmi silný, jsem rád, že ho bylo dosaženo průřezově celou poslaneckou sněmovnou i se stranami KDU-ČSL či TOP09 a že to dává určitou naději, že fakticky nastane řešení, které ústava předpokládá, a to rozpuštění sněmovny, i když podle nového bodu článku 35," uvedl Topolánek.
Ve sněmovně podpořilo změnu ústavy 149 ze 190 přítomných zákonodárců. Za TOP 09 to zhodnotil poslanec Miroslav Kalousek. "Poslanecká sněmovna vzala na vědomí rozhodnutí Ústavního soudu jako realitu, přizpůsobila ji současné politické realitě a hledá ústavně konformní cestu co nejrychlejších předčasných voleb. Jistě není pochyb o tom, že Česká republika potřebuje vládu s novým mandátem z nových voleb. Já doufám, že k nim dojdeme co nejdříve," komentoval současnou situaci Kalousek.
Budou volby v listopadu?
Předčasné volby by se teď podle politických dohod mohly odehrát v listopadu. Poslanci zkrátili i lhůty, které je nutné při vyhlašování voleb dodržet. Sněmovnu má rozpustil prezident v případě, že si to odhlasují 3 pětiny poslanců.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa ale není tato cesta ideální. "To je jistě možné řešení, které odpovídá konstrukci ústavy, ale slabší, než byl samotný ústavní zákon, protože vyžaduje pouhé tři pětiny jedné komory parlamentu, kdežto ten ústavní zákon vyžadoval souhlas tří pětin obou komor, tedy i senátu, který se k tomu měl vyjádřit jako ústavní pojistka. V tomto případě je ústavní pojistkou jen prezident republiky, který je ještě omezen na svých právech tím, že tak učinit musí," domnívá se Filip.
Ani podle bývalého šéfa zelených Martina Bursíka to není dobře připravený návrh. "Nezávisle na rozhodnutí Ústavního soudu, na jeho argumentaci, se poslanecká sněmovna znovu rozhodla rozběhnout se čelem proti zdi. Dokonce sama má obavy z tohoto kroku a cítí, že je to za hranou ústavnosti. Nad účelovostí zde převážila disciplína, ti poslanci mají strach, že by byli vyškrtnuti z kandidátek v momentě, kdy by se posouvaly volby a nově sestavovaly kandidátky. Bohužel tyto motivace převládly," tvrdí Bursík.
Ústavní i volební novelu parlament schválil v souvislosti se čtvrtečním verdiktem Ústavního soudu. Ústavní soudci zrušili jednorázový ústavní zákon o zániku současné sněmovny, na jehož základě se měly volby konat 9. a 10 října. Podle ústavy se sněmovní volby musejí konat do 60 dnů po jejím rozpuštění. Podle související volební novely je má prezident vyhlásit nejpozději 50 dnů před jejich začátkem.
