K Lisabonské smlouvě se sněmovna vrací po dvou měsících. Souhlas s její ratifikací doporučil na konci minulého týdne sněmovní evropský výbor, ještě dnes o ní bude jednat výbor zahraniční. Podporu má dokument u sociálních demokratů, lidovců a zelených, komunisté její přijetí podmiňují všeobecným referendem.

Poslanci ODS mají takzvané volné hlasování, kdy nejsou svázáni stanoviskem svého klubu. Řada z nich má ale k dokumentu stejné výhrady jako předseda sněmovního klubu občanských demokratů Petr Tluchoř:

"Pro mě osobně je hodně důležité to, aby byly dány garance jednak v jednání o smlouvách o umístění radaru v České republice. A nepřekročitelnou podmínkou je pokrok v jednání s jednacím řádem nebo se stykovým zákonem. To znamená garance, že nebude moct jakákoli budoucí vláda přenášet kompetence na evropskou úroveň bez souhlasu obou komor parlamentu."

Podle předsedy zahraničního výboru sněmovny- sociálního demokrata Jana Hamáčka, ale tyto podmínky s Lisabonskou smlouvou nesouvisí:

"Co se týká stykového zákona, tedy změny jednacích řadů, ten materiál je připraven a já očekávám, že bude v nejbližší době podán do legislativního procesu. Nicméně platí to, co jsem říkal dříve, že ty dvě věci spolu nesouvisí. A vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost dříve než po irském referendu, máme dostatek času na to zabývat se změnami jednacích řádů v následujících měsících. Předpokládám, že pokud se dostane Lisabonská smlouva do hlasování, tak bude ratifikována."

Na další mimořádné schůzi budou dnes poslanci rozhodovat o státním dluhopisovém programu. Na jeho základě by Česko mělo na sedm let půjčit 200 milionů euro Lotyšsku, na které těžce dopadla finanční krize.

Bezúročnou půjčku má Lotyšsko využít na podporu malého a středního podnikání. Peníze by měly jít k firmám, které s Českem úspěšně spolupracují nebo spolupracovaly. S programem souhlasí i opozice. Radiožurnálu to potvrdil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka:

"Já myslím, že je to povinnost české vlády v rámci kolektivní akce EU. Myslím si, že je dobře, že se Unie rozhodla využít určité solidarity mezi členskými státy vůči těm zemím, na které finanční krize dopadá v této fázi velmi tvrdě. A Lotyšsko mezi ně patří. My jako sociální demokraté tento návrh podpoříme."

Českou ekonomiku podle ministra financí Miroslava Kalouska půjčka neohrozí, peníze bychom měli dostat do sedmi let zpátky. Z nových členských zemí Evropské unie pomůže Lotyšsku kromě Česka ještě Polsko a Estonsko a to dohromady částkou půl miliardy eur. Celkem by mělo dostat Lotyšsko ze zahraničí finanční pomoc ve výši 7, 5 miliardy eur.

Věra Pfeifferová, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít