Poslední žijící pilot RAF se dočkal vzpomínkové knihy

Kniha věnovaná válečnému letci - plukovníkovi ve výslužbě Josefu Prokopcovi byla představena v Muzeu generála Pattona v Plzni. Publikaci Bojoval jsem nad Kanálem o posledním žijícím příslušníkovi československé 310. stíhací squadrony RAF z Velké Británie v Plzeňském kraji napsal publicista a badatel v oblasti letecké a válečné historie - Karel Foud.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spitfire Mk IX z 43. squadrony RAF | Foto: Archiv ČRo

Příběh dnes již posledního žijícího příslušníka československé stíhací 310. perutě RAF v Plzeňském kraji vypráví o jeho cestě z Protektorátu Čechy a Morava, leteckém výcviku v Anglii, kurzu v Kanadě a o válečných operacích, jichž se jako pilot účastnil.

Josef Prokopec se po dobrodružné cestě z Protektorátu Čechy a Morava dostal přes Polsko a Sovětský svaz na Střední východ, odkud dorazil až do Anglie, kde prodělal základní letecký výcvik, jenž navázal na jeho znalosti získané v plzeňském Západočeském aeroklubu. Následoval pilotní kurz v Kanadě.

K 310. peruti RAF se dostal na počátku roku 1944. Bylo to v době, kdy Čechoslováci bojující po boku Britů a Američanů útočili na cíle ve Francii a doprovázeli bombardéry nad Belgii či Německo. Zapojil se do bitvy o Normandii a jako jeden z první Čechoslováků se objevil nad invazními plážemi během Dne D.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslední žijící pilot RAF se dočkal vzpomínkové knihy

Kromě toho se v září 1944 zapojil do vojenské akce s cílem překročit Rýn u holandského města Arnhem. Bylo 26. září, když během startu praskla u jeho stíhačky pneumatika. Stroj se stal neovladatelným. Deštěm jisker obalený letoun nakonec zastavil až na konci dráhy. Prokopec vyvázl živ se zraněním na obličeji. Zanedlouho se účastnil dalších letů.

Po válce se vrátil do vlasti. Zůstal u letectva. V roce 1948 se zúčastnil tajného výcviku letců pro vznikající izraelské vojenské letectvo. Po únoru 1948 byl však odeslán na nucenou dovolenou, následně propuštěn, degradován na vojína, byl i s rodinou vyhozen z bytu. Práci našel ve sklárnách v Heřmanově Huti. Morálně částečně rehabilitován byl po roce 1968, větší pozornosti se mu dostalo až po listopadu 1989. Dnes devadesátiletý letec žije v Plzni a je členem Československé obce legionářské.

Mnoho článků z historie 2. světové války naleznete na našem speciálním webu.

Směna ČRo Plzeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme