Šéf státní služby Postránecký: Nechal bych jen politické náměstky, které může ministr odvolat

Náměstek pro státní službu Josef Postránecký by byl pro sjednocení odborných a politických náměstků. Zachoval by jen ty politické, protože to tak podle něj funguje i jinde v Evropě. Pod státní službou by pak byli ředitelé sekcí a další vedoucí. Podle šéfa státní služby je současný systém problematický při prosazován politického programu. Rozhovor vznikl ještě před středečním oznámením premiéra Andreje Babiše (ANO), že chce služební zákon změnit.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Postránecký | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Zákon o státní službě v praxi funguje pět let. Měl státní službu stabilizovat, profesionalizovat, zefektivnit její fungování nebo odpolitizovat. Splnil očekávání?
Ta očekávání je potřeba hodnotit podle naplnění jednotlivých základních cílů. Začnu těmi, kde ta očekávání dle mého názoru už byla víceméně naplněna.

Babiš chce zjednodušit odvolávání ministerských náměstků. Superúředník Postránecký to podporuje

Číst článek

Jednak se sjednotila pravidla pro fungování a práci jak jednotlivých úředníků, tak i státních úřadů. Už nemůže nastat situace, kdy v jenom případě jsou nadměrné požadavky na obsazení nějaké pozice a na druhé straně jsme měli třeba náměstky se základním vzděláním. Sjednotila se i pravidla pro organizační strukturu služebních úřadů, takže nemáme složitou organizační strukturu jako v minulosti, kdy bylo i pět nebo šest stupňů řízení. V tomto směru ten zákon ke stabilizaci výkonu státní správy nepochybně přispěl.

Pochopitelně tam jsou cíle, jejichž naplnění v řádu několik málo let je složité, protože to je víceletý proces a je to známo i z jiných zemí, kde zavádění zákona a naplňování cílů trvalo 10 let. Jen připomenu, že na Slovensku se už 20 let naplňuje služební zákon a vždy tam po určité době dochází k poměrně zásadní změně základních pravidel, protože ta dosavadní se neosvědčila.

Asi nejvíc diskutovanou otázkou je, jak se služební zákon promítl do depolitizace státní správy. Tady jsou momenty, kdy přes ta výběrová řízení i jiné instituty ten politický vliv na výkon státní správy a práci jednotlivých úředníků, kteří jsou pod služebním zákonem, je pozitivní, ale uznávám, že ne vždy ty cíle byly naplněny, protože také mimochodem v určitém okamžiku se museli překlopit ti zaměstnanci, kteří se dostali různým způsobem do státní správy, včetně třeba zástupců politických stran a odbourávání minulosti určitou dobu potrvá.

Odbory kritizují stravenkový paušál, který plánuje vláda. Tvrdí, že může mít negativní vliv na zdraví lidí

Číst článek

Zaznamenal jste v posledních letech nějakou „noc dlouhých nožů“, jak se dříve někdy taky říkalo personálním čistkám na ministerstvech?
Asi nemusím připomínat, jak to probíhalo v minulosti, kdy nejenže se proměnili všichni náměstci, ale měli jsme případy, kdy i na ministerstvu se během jednoho roku obměnili prakticky všichni vedoucí pracovníci. Mohu připomenout svého času ministerstvo kultury.

Nyní zákon umožňuje určité organizační a z nich vyplývající personální změny v podobě takzvané systemizace, ale jednou ročně, ne každým měsícem. A pro ty, kterých se to dotklo, to ještě automaticky neznamená konec ve státní správě, ale zákon zná postupy, jakým způsobem tyto zaměstnance využít do budoucna.

Analýza společnosti KPMG, kterou si nechalo vypracovat loni ministerstvo vnitra, ale tak příznivá není. Konstatuje, že se zatím nepodařilo státní správu odpolitizovat a negativní dopad měl zákon na její efektivitu. Jak si to vysvětlujete?
Nemyslím si, že ve všech oblastech je méně efektivní než před služebním zákonem, protože v řadě oblastí naše příslušné úřady patří ke špičkovým v Evropě. Stačí připomenout i z poslední doby, jak dokáže rychle Státní veterinární správa nebo jiné inspekční orgány reagovat na velmi nepříznivé záležitosti, které postihnou Českou republiku.

Doba důchodového řízení, kdy si člověk vyřídí důchod, je jedna z nejkratších v Evropě, takže řada úřadů funguje vysoce efektivně. Ale uznávám, že jsou zase jiné úřady nebo jiné agendy, kde se ta pomalost zatím nevyřešila. Stačí připomenout známé problémy s digitalizací či elektronizací státní správy, ale i zde už myslím, že se situace trochu zlepšuje a rovněž se zlepšuje třeba v čerpání evropských peněz. Bude potřeba analyzovat, do jaké míry to může být vlivem služebního zákona, nebo nějakých jiných opatření.

Ve sněmovně je teď novela ministerstva financí o rozpočtových pravidlech, jejích součástí je i změna zákona o státní službě. Podle ní některé personální změny na ministerstvech a úřadech už nebude schvalovat vláda, ale pouze resorty vnitra a financí. Souhlasíte s tím?
Souhlasím a sekce státní služby se podílela na přípravě těchto úprav, tak aby během roku, kdy jsou možné dílčí změny systemizace, nebyla všemi změnami zatěžována vláda, která v současné době musí kupříkladu schválit, že se zvýší platová třída konkrétního místa, protože se tam změnila náplň agendy a podobně. To jsou takové drobné úpravy, kde jsme toho názoru i s ministerstvem financí, že se stačí domluvit s příslušným úřadem.

Návrh kritizuje například protikorupční platforma Rekonstrukce státu, podle které si tak vláda ulehčí personální změny…
Novela rozpočtových pravidel skutečně neznamená, že na úrovni ministerstev bude možné měnit organizační strukturu tak, že by došlo k odvolání představených a podobně. To jsou skutečně věci, které schvaluje a které bude schvalovat vláda i do budoucnu.

Ostře sledovaný ministr vnitra Metnar: nevýrazný člověk i špička v oboru

Číst článek

Od loňského března může vláda díky další novele odvolávat ministerské státní tajemníky na návrh šéfa resortu. Třeba v případě, pokud by „narušili“ důstojnost své funkce. Nejdou podle vás tyto změny proti logice zákona, který měl státní správu odpolitizovat?
Tam šlo spíš o jednocení pravidel tak, aby pozice státního tajemníka odpovídala třeba i té pozici, kterou zastávám já. A jenom si dovolím upozornit, že novela je v účinnosti už téměř rok a k žádnému odvolání státního tajemníka podle nových pravidel nedošlo. To z politizací nebo depolitizací nesouvisí, tady jde skutečně o pravidla a jejich dodržování z úrovně těch nejvyšších úředníků, kterými jsou na ministerstvech státní tajemníci.

Zmíněnou novelu kritizovala ale i Evropská unie, podle které vzbuzuje obavy o stabilitu a nezávislost státní správy…
Nicméně ty obavy se nenaplňují, takže to je naše odpověď na obavy, které Evropská komise před časem vyjádřila.

Ale zneužitelné to tedy být může?
To ukáže praxe. Já věřím, že takto nikdo k aplikaci zákona přistupovat nebude. Ty změny, které probíhají, odpovídají zákonu. Nehledě na to, že úředníci mají možnost obrany před soudem a zatím naprostá většina soudních přezkumů skončila ve prospěch rozhodnutí služebních orgánů.

Letošní personální změny schválené vládou znamenají zrušení 2000 míst ve státní správě. To je nejvíc od začátku účinnosti zákona. Proč jsou letos změny tak rozsáhlé?
Přistoupilo se k tomu s ohledem na určitá úsporná opatření, takže státní služba patřila mezi ty sektory, kde ta úsporná opatření jsou větší. A je to tlak na větší racionalizaci a lepší organizaci výkonu práce v jednotlivých služebních úřadech. Z hlediska naplňování zatím první zkušenosti hovoří, že to nebude znamenat nějaké otřesy v chodu úřadů. Připomenu jeden velmi dobrý příklad. Na ministerstvu pro místní rozvoj se rušilo téměř 40 obsazených míst a většinu úředníku se podařilo obsadit na jiná volná místa.

Zájem vyvolal odchod historika Eduarda Stehlíka z ministerstva obrany. V rámci takzvané systemizace se ruší jeho služební místo ředitele odboru pro válečné veterány a namísto něj se vytváří vojenské místo ředitele téhož odboru. Není přesně tohle ten příklad, jak se může ministr někoho jednoduše zbavit?
Tady šlo o složitou vazbu dvou služebních poměrů. Ten problém ani tak nebyl v zákoně o státní službě, v tom civilním, ale z hlediska toho, zda dotyčný zaměstnanec zůstane ve vojenském služebním poměru, takže to já těžko můžu hodnotit.

Služební zákon schválený už v roce 2002 politici odkládali tak dlouho, že nakonec až pod tlakem Evropské unie a čerpání fondů přijali nový zákon. Ten původní ale počítal s výraznějším oddělením státní správy a politické moci. Nebyl by právě takový systém pro Českou republiku výhodnější?
Jsou různé modely toho uspořádání státní správy. Jak jsem řekl: i jinde je hledají a precizují po delší dobu, takže to nepochybně čeká i Českou republiku. Ať už jde třeba o otázku dvou úrovní náměstků, takzvaných politických a odborných, nebo vztah státního tajemníka a ministra, který je zodpovědný za řádný chod ministerstva. Takže tyto věci bude potřebné v budoucnu řešit, ale až po důkladné analýze a vyhodnocení současných zkušenosti a já věřím, že můj nástupce to bude mít mezi svými prioritami.

Bez několikaletého čekání na soud. Nově bude právo na informace posuzovat Úřad pro ochranu osobních údajů

Číst článek

Zmínil jste politické a odborné náměstky. Co by se podle vás mělo u nich změnit?
Já bych kupříkladu doporučoval se více zaměřit na tu otázku odborného řízení. Pravděpodobně schůdnou variantou je sjednocení těch dvou úrovní náměstků do jedné úrovně s tím, že mohou být i mimo služební poměr, mohou být stupněm řízení. Ostatně poslední novela z loňského roku určité možnosti v tomto směru nabízí, takže to je jeden směr, který bude nezbytné rozhodnout do budoucna.

Jaké problémy podle vás přináší současný stav, kdy jsou vedle sebe odborný a politický náměstek?
Každý ministr přichází na to ministerstvo s určitými úkoly, které odpovídají politickým cílům a je složité tyto úkoly transformovat prostřednictvím třeba odborných náměstků. Političtí náměstci zase nemají v podstatě nástroje, jak toto promítnout do práce ministerstva. Všude jinde v Evropě má ta vrcholná úroveň politický obsah a přichází a odchází s příslušným ministrem. Toho je ostatně kritizováno řadou hodnotících článků v České republice, dotýká se toho i ta analýza KPMG a já jsem skutečně toho názoru, že si zaslouží pochopitelně v prvé řadě politickou diskusi, jak tuto vrcholnou úroveň uspořádat.

Z vašich slov chápu, že by to tedy měli být spíše političtí náměstci, kteří jsou ministrovi nablízku a budou plnit jeho „politické“ úkoly…
Ano. To je důležité, jsou nablízku, ale na druhé straně pak se bude muset vyřešit ta úroveň pod tímto stupněm, která je všude jinde v Evropě řešena prostřednictvím ředitelů sekcí nebo vrchních ředitelů či jak tuto pozici nazveme. A to už musí být linie nebo úroveň, která bude jednoznačně pod státní službou.

Takže pouze političtí náměstí?
To je můj pohled na základě těch zkušeností, které mám s aplikací zákona v České republice. Diskutoval jsem ho i s kolegy ze zahraničí. Oni se někdy skutečně diví, proč máme odborné náměstky, a ještě více se diví, proč máme dvě úrovně náměstků.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme