Z potoka pod Dívčím Kamenem zmizí historické kamenné jezy. Místní označují plán za barbarský

Dotvářejí atmosféru podhradí. Unikátní kamenné jezy si turisté často fotí při cestě na zříceninu gotického hradu Dívčí Kámen na Českokrumlovsku a zastavují se u nich. Pět uměle vytvořených prahů z 19. století teď ale má ustoupit chystaným úpravám Křemžského potoka kvůli zlepšení migrace ryb. Zbourání kaskády ovšem narazilo na odpor místních.

Český Krumlov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Historické kamenné jezy v Křemžském potoce pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku | Foto: Petr Kubát | Zdroj: Český rozhlas

„Říkalo se tomu špery, je to tady vybudované před ústím do Vltavy. Když se potok rozvodňoval, zanášel koryto a vory s tím měly problém. Údajně proto se to vybudovalo,“ přibližuje pro Český rozhlas České Budějovice historii kamenných jezů Václav Kalkuš, majitel elektrárny pod Dívčím Kamenem.

Přehrát

00:00 / 00:00

U Křemžského potoka natáčel Petr Kubát

Památka má teď ustoupit úpravám Křemžského potoka. „Já s tím absolutně nesouhlasím, podle mého názoru by se to mělo vyřešit jinak a neměly by se ničit takovéhle stavby, vždyť je to nádhera. Nedovedu si to představit a nevěřím, že zboření jezů výrazně změní život v potoce,“ dodává Václav Kalkuš.

Usnadnění migrace ryb

Hlavním cílem úprav je zprůchodnění Křemžského potoka pro migraci ryb. Investorem projektu je Povodí Vltavy, odhadovaná cena činí několik desítek milionů korun. Investici pokryje evropská dotace z operačního programu Životní prostředí.

Součástí prací má být i vybudování nového rybího přechodu na přehradě pod Dívčím kamenem. „Hlavním smyslem opatření je odstranit překážky a umožnit rybám migraci. Kdybychom jezy zachovali, nebylo by možné zajistit migrační průchodnost pro ryby,“ vysvětluje Filip Šipan ze Správy Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

S bouráním historických jezů vedle některých místních obyvatel nesouhlasí ani kastelánka hradu Dívčí kámen Zdeňka Tučková. „Ta kaskáda je prostě unikátní záležitost podhradí a vůbec Křemžského potoka. Myslím, že kdyby se zbourala, naprosto by to narušilo celou atmosféru. Domnívám se, že je to naprosto zbytečný krok a měla by se přinejmenším vést diskuze mezi lidmi,“ reaguje.

Kritický názor na odstranění jezů má i starosta nedaleké Křemže Josef Troup. Sám prý pamatuje z dětství, že ryby v Křemžském potoce i přes kamenné prahy migrovaly. „Vůči předkům, kteří to vytvořili, mi připadá barbarské to ničit. Vím, že tam ryby migrovaly vždycky,“ zdůrazňuje.

Podle Národního památkového ústavu nepodléhají kamenné jezy pod Dívčím kamenem památkové ochraně. Situaci ale budou památkáři podle ředitele územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích Daniela Šnejda dále sledovat.

Petr Kubát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme