Třicet procent pečiva chodí z řetězců nesprávně zabalené, říká ředitelka potravinové banky

V sobotu probíhá opět sbírka pro potravinové banky. Darovat můžete cokoliv. „Řekla bych, že jsou lidé ekologicky vyspělejší. Stále více výrobců a řetězců daruje také proto, že se věnuje větší pozornost tomu, že jsou lidé, kteří by nepovedené potraviny rádi zkonzumovali,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Věra Doušová, ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věra Doušová, předsedkyně potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj

Věra Doušová, předsedkyně potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj | Foto: Jana Myslivečková | Zdroj: Český rozhlas

Potravinové banky v Česku fungují od 90. let. Povinnost, že supermarkety musí přebytky bankám nabízet, platí pět let. Jak se za ta léta změnila ochota, ale třeba i disciplína firem, které vám darují potraviny?
Jsem tady asi 12 nebo 13 let a samozřejmě mění se to. Řekla bych, že jsou lidé ekologicky vyspělejší. Stále více výrobců a řetězců daruje také proto, že se věnuje větší pozornost tomu, že jsou lidé, kteří by nepovedené potraviny rádi zkonzumovali. A také se věnuje pozornost tomu, že životní prostředí už je takto zničené. Likvidací potravin se ničí ještě víc – voda, půda a vzduch.

Česko neví, kolik potravin končí v koši. Ministr chce do roku 2030 o polovinu omezit jejich vyhazování

Číst článek

Jaké jsou v darování podle vás ještě rezervy především pro supermarkety? Ty vám čerstvé potraviny posílají namíchané v krabicích… Ale já jsem třeba tady ve skladu viděla v bednách i zeleninu, která přišla, ale už by se nedala jíst.
To, co dostáváme od řetězců každý den, jsou z 90 procent čerstvé potraviny, které ten den, co přijdou, musíme vytřídit. A jsou i potraviny, které zbývají, protože nejsou vhodné pro lidi. To je jednak zelenina, které říkáme smutná, taková před zkažením.

Potom je to pečivo, které dostaneme nesprávně zabalené. Abychom mohli pečivo dát lidem, musí být v igelitovém sáčku a teprve potom banánové krabici. Ale je tady plno banánových krabic, kde igelit chybí. To znamená, my už to nemůžeme dát lidem a dáváme to firmám pro zvířata. Většinou jsou to naši odběratelé, kteří jezdí pro potraviny pro své klienty, ale současně chovají drůbež nebo dobytek a ochotně si odvezou i to pečivo nebo „smutnou zeleninu“.

Máte nějaký odhad, kolik procent je v krabicích, co od supermarketů dostanete, smutné zeleniny nebo ztvrdlého pečiva?
Řekla bych, že zeleniny musíme vytřídit tak deset procent. Obvykle je to ten princip, že v sáčku pomerančů je jeden shnilý nebo v sáčku citronů je jeden, který se musí vyndat. To je opravdu malé množství.

Jaké potraviny banka přijme?

Podle dohody mezi potravinovými bankami a Svazem obchodu a cestovního ruchu přijmou banky čerstvou zeleninu, ovoce a pečivo, když je v ní maximálně 20 procent znehodnoceno při skladování.

Co se týče pečiva, toho je bohužel víc. Takových třicet procent chodí z řetězců nesprávně zabalené. To znamená, že se musí rovnou, i když je třeba stále ještě měkké, dát pro zvířata. A to je škoda. Nám by samozřejmě pomohlo, kdyby to dávali správně hygienicky zabalené. Ale to je samozřejmě pro ty řetězce a zaměstnance práce navíc.

Z Německa přijela dodávka potravin od saské potravinové banky. Je to zboží hlavně od výrobců. Jaký je pro vás jako pro potravinovou banku rozdíl, jestli vám darují potraviny supermarkety nebo výrobci?
Rozdíl je množství. Protože jestli něco darují supermarkety, tak jsou to banánové krabice směsí, obvykle pečivo, ovoce, zelenina a čerstvé věci.

Pokud jde o výrobce, tak je to několik palet jednoho druhu. Ale samozřejmě je to čerstvé, má tam jenom nějakou chybičku ve výrobě a je toho hodně. Takže je určitě pro nás lepší, když dostáváme od výrobců.

A když porovnáte, co vám přichází od českých výrobců a co dostanete z Německa, co jsou to za potraviny?
Z Německa vozíme převážně mléčné výrobky, jogurty, pudinky, sýry. Z Česka každý výrobce vyrábí to své. My třeba dostáváme taky jogurty, mléko, sladkosti a limonády.

Co jsou nejčastější důvody, proč zboží výrobci nemůžou prodat a darují ho? A co to znamená pro potravinovou banku administrativně, aby mohla potravinu někomu dál dát?
Pro nás to není vůbec žádný problém. Ten důvod, proč potravina od výrobce není v pořádku, je třeba to, že obsah neodpovídá popisu. Když dostaneme jogurty, tak tam mnohdy bývá napsáno, že jsou jahodové a ony jsou malinové nebo naopak. Velmi často mají neúplný obsah, třeba je tam o půl gramu méně váhy, než by mělo být. A takové podobné maličkosti, které samozřejmě brání tomu, aby se mohly prodat, ale nebrání tomu, aby se mohly v pořádku konzumovat.

Trest za potraviny ve směsném odpadu? Zaměříme se na obchody a restaurace, říká ministr Hladík

Číst článek

Co by české výrobce motivovalo, aby vám přiváželi více zboží, které je jedlé, ale není prodejné?
Výrobci, kteří se rozhodli, že je škoda to vyhazovat a že někde to pomůže, nám přivážejí všechno, co trošku pokazí. Jsme za to opravdu rádi. Moc to pomáhá i životnímu prostředí, ve kterém žijeme. Ti, kteří ještě (darovat) nezačali, to zřejmě likvidují, a to je samozřejmě velká škoda. Myslím, že by je motivovala aspoň ta skutečnost, kdyby pro ně nebylo finančně nákladnější nám to darovat než zlikvidovat.

Můžeme se tedy podívat, co přijelo z Německa, kde je to darování od výrobců rozšířenější?
Podle veterinárních zákonů je třeba den předem avizovat dovoz potravinového zboží ze sousední země. A já obvykle neudělám chybu, když napíšu, že přijdou jogurty a mléčné výrobky. Je to vždycky tak, jak vidíme. Je tam pár kečupů navíc, ale v zásadě jsou to jogurty, mléčné výrobky…

Co jsem viděla, tak ještě vzadu by tam měla být zmražená zelenina a zmražené pizzy.
Tak to je v pořádku. Mraženou zeleninu ani není třeba hlásit. Ty zeleninové věci se považují za bezpečné. Jde spíše o ty výrobky živočišného původu, a to jsou mléčné výrobky. Máme z toho radost, že všechno to pomůže nám a samozřejmě hlavně našim klientům.

Kdo má největší zájem o mléčné výrobky?
Všichni klienti. Mléčné výrobky chtějí opravdu všichni.

A kdo jsou teď vaši nejčastější klienti?
Nejčastějšími klienty jsou matky s dětmi bez partnera a osamělí senioři, obvykle vdovy, ženy.

Jak se potraviny k těmto lidem od vás dostávají?
Jsou dvě formy. Jednak nemizí organizace, které pečují o klienty v nouzi. Těch organizací máme asi 280 a pečují dohromady asi o 77 tisíc klientů. A kromě toho máme skoro každý den výdajové dny pro jednotlivce. Těch chodí zhruba 250 až 300 denně. To jsou lidé, kteří přicházejí s doporučením Úřadu práce, sociálních odborů a OSPODu.

A těm vydáváte nějaké balíčky, nebo si pro ně přijdou a můžou si vybrat, co chtějí?
Vydáváme jim balíčky. Snažíme se, aby byly všechny stejné, což se ne vždycky podaří, protože někdy dojde rýže, někdy těstoviny, někdy nějaká konzerva. Takže snažíme se, aby to aspoň obsahově odpovídalo. Protože lidé většinou, když uvidí, že ten druhý dostal mléko a oni ne, tak se cítí ukřivdění. Tak se opravdu snažíme, aby to bylo, pokud možno, úplně shodné.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme