Potravinové banky omezují plýtvání kvalitním jídlem. Rozdělují ho chudým

Každý Čech ročně vyhodí přes sto kilogramů potravin. Na skládkách však nekončí jen odpadky, ale i jídlo, které by se ještě dalo konzumovat. Do boje proti plýtvání se u nás postavila česká Federace potravinových bank. Za rok zachrání před likvidací dvě stě padesát tun potravin, které daruje chudým a sociálně slabým.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nakupování (ilustrační foto)

Nakupování (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

V prostorné hale o rozloze asi 160 metrů čtverečních leží podél stěn dřevěné palety, na které skladníci právě vyložili krabice s potravinami. K vidění jsou tu všechny základní potraviny - mouka, cukr, čaj, těstoviny, pečivo, instantní polévky, ale i salátové dresinky nebo sladkosti.

„Jsme právě ve skladu potravinové banky. V tomhle skladě máme zhruba v tuto chvíli asi 20 palet různých potravin,“ říká předsedkyně české Federace potravinových bank a ředitelka její pražské pobočky Věra Doušová, která dál vysvětluje, odkud banka potraviny získává:

Přehrát

00:00 / 00:00

O potravinových bankách informuje Markéta Kaňková

„Většinou potraviny získáváme od potravinových řetězců, částečně i od výrobců. Většinou jde o potraviny, které jsou buď nesprávně naplněné, mají špatné obaly. Ale největší počet potravin dostáváme těch, kterým končí expirační lhůta.“

Jídlo ze skladu potravinové banky pak míří přímo k humanitárním organizacím. Mezi největší odběratele potravin patří například charita Naděje, Armáda spásy nebo dětské Klokánky.

„Našimi klienty nejsou jednotlivci, ale organizace, které pečují o lidi v sociální nouzi. Máme asi 80 organizací, které jsou našimi odběrateli,“ upřesňuje Věra Doušová.

Z banky do neziskové organizace. Odtud ke konkrétním lidem

Ve skladu už mezitím vedoucí provozu Pavel Komárek připravuje za pomoci zdvihačů náklad pro jednoho z klientů.

„Nakládám právě intervenční fond, což jsou těstoviny, mouka a mlíko, a teď jdu tady do chlaďáku pro máslo,“ vysvětluje Pavel Komárek.

V tu chvíli už ale do skladu vjíždí nákladní auto, kterým šikovně manévruje Jiří Černý. Právě on pravidelně vozí z potravinové banky suroviny do bohnického azylového domu. Chvíli na to skládá na korbu auta těžké krabice.

„Jsem z Kolpingovy rodiny z Prahy 8 Bohnic a přijel jsem pro potravinovou pomoc pro naše matky s dětmi,“ říká Jiří Černý.

Kolpingův dům | Foto: Kolpingův dům

Jakmile jsou potraviny naloženy do auta, vydává se Jiří Černý směrem k Bohnicím. Před azylovým domem už ho vyhlíží Romana Vošalíková. Právě tato sociální pracovnice se o rozdělení i příděl potravin z potravinové banky stará.

„Je jich teda jedenáct těch maminek, takže 11 balíků, kam doplníme pak všechno, co je v každé té krabici,“ přibližuje systém rozdělování Romana Vošalíková.

Za dveřmi už na příděl jídla nedočkavě čeká několik žen. Podle Dany Plchové, která v azylovém domě bydlí se třemi dětmi, je to tak pokaždé, když dorazí pomoc z potravinové banky.

„Vždycky když má přijít, jsme úplně blahem bez sebe. Je to fakt hodně velká pomoc. Nebýt jí, tak někdy nemáme třeba ani co jíst,“ říká Dana Plchová.

Pomoc potřebným lidem neziskové, nevládní organizace ale neposkytují jen v Praze. Jejich sklady se nacházejí například v Ostravě, Litoměřicích nebo Liberci. Ročně u nás pak lidem, kteří žijí na hranici chudoby, zprostředkují více než 250 tun potravin. Ty by bez jejich úsilí jinak skončily na skládkách.

Marína Dvořáková, Markéta Kaňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme