Pouť Romů do Británie skončila na hranicích
Několik desítek Romů z Ostravy-Zábřehu odcestovalo v pátek ráno autobusem do Velké Británie. Řada z nich tam hodlala žádat o azyl. Tvrdí, že v Česku jsou bez práce, necítí se bezpečně a většinová společnost je neustále diskriminuje. Jejich pouť však skončila velmi záhy - německá policie je večer nepustila přes hraniční přechod v Rozvadově.
Německá pohraniční policie nevpustila na svoje území celkem 79 Romů ze tří autobusů. Mluvčí pohraničníků uvedl, že cestující neměli dostatek finančních prostředků nebo potřebné pojištění, a proto nebyli do Německa vpuštěni. Několik rodin odvezl zelenobílý vůz německé policie na českou stranu a předal je českým úřadům.
Mezi zadrženými Romy z prvního autobusu, vypraveného z Teplic a Litoměřic, bylo deset dospělých a dvanáct dětí. Někteří z nich potvrdili, že chtěli požádat ve Velké Británii o azyl. Ostatní udali jako důvod cesty návštěvu příbuzných, kteří už na ostrovech žijí.
Další skupinu čtyřiatřiceti Romů z druhého autobusu, který v pátek ráno vyrazil z Ostravy, potkal stejný osud. Romové si koupili lístek u karvinské cestovní kanceláře, která zajišťuje pravidelnou linku Karviná-Londýn. Podle majitele firmy Vladimíra Bartovského si někteří pasažéři koupili jen jednosměrnou jízdenku.
V Rozvadově panoval zmatek do pozdních nočních hodin. Romské rodiny i s dětmi se totiž neměly jako dostat zpátky do České republiky. Stěžovaly si na hlad a zimu. Celou noc si pro ně přijížděli jejich příbuzní a známí, někteří se ale podle policie vydávali na cestu domů pěšky. V sedm hodin ráno už na hranici nezůstala ani noha.
Romský aktivista z regionálního sdružení Dženo Mikuláš Horváth, který na plánovaný odjezd několika desítek lidí upozornil, takový konec cesty očekával. Údajně měl signály o spolupráci anglických imigračních úřadů s německou celnicí a Romy o ní informoval. "Oni to budou zkoušet stále. Už znají podmínky, za kterých mohou vycestovat, to znamená, že budou mít i zpáteční jízdenky, dostačující finanční obnos a pojištění," řekl.
Ti, kteří v Ostravě-Zábřehu zůstali, se rozdělili na dva tábory. Jedni emigraci schvalují, druzí považují útěk za nesmysl. Emílie Holubová má v zahraničí příbuzné a známé, kterým se podařilo najít bydlení a práci. Ona sama by ale neodešla, protože se v Ostravě narodila a chce tady žít. "Kdyby odcházeli ti olašští cikáni, to by bylo lepší, jenže oni tady zůstávají a ty dobrý odcházejí," říká.
Odjezd ostravských Romů neschvaluje ani Mikuláš Horváth. Podle něj jde o takzvané ekonomické turisty, kteří vrhají špatní světlo na ostatní Romy "Říkám to naplno, špiní Českou republiku v zahraničí falešnými protokoly a dokumenty jak je tady napadají," řekl.
Sám Horváth prý na vlastní kůži žádnou diskriminaci v Ostravě nepociťuje. "Chodím v noci ven, chodím do restaurací a všude mě pouštějí, protože se chovám slušně," dodává s přesvědčením, že se emigranti brzy vrátí. Nicméně příští týden prý hodlá do Británie vyrazit další romská skupina.