Modlitba a 32 kilometrů. Z Pohořelic do Brna vyrazili lidé na Pouť smíření
Na 32 kilometrů dlouhou Pouť smíření z Pohořelic do Brna vyrazilo v sobotu asi 250 lidí. Připomínají si tak poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva z Brna. Trasa vede přes místa, kudy museli jít Němci vyvádění z města, ovšem symbolicky v protisměru. Jaroslav Ostrčilík za pořadatele řekl, že na brněnské Mendlovo náměstí by mohlo dojít 500 až 700 lidí.
Také letošní pouť zahájilo shrnutí událostí z května 1945 a modlitba u kříže na místě hromadného hrobu obětí pohořelického sběrného tábora.
Poté se poutníci vydali směrem po trase tehdejšího pochodu přes Ledce, Rajhrad a Modřice na Mendlovo náměstí v Brně, kam mají dorazit kolem 18.00.
Už v roce 2006 se skupina studentů vydala na první pietní pochod ve stopách odsunutých. Smyslem těchto akcí je připomenout si tehdejší události a vrátit je na mentální mapu Brňanů.
„Od roku 2015 průvod ale chodí v opačném směru, tedy z Pohořelic do Brna, jako symbol smíření,“ uvedl Ostrčilík.
Promluví Vokřál
Zájemci se mohou k pochodu libovolně přidat cestou. Pořadatelé přichystali i dopravu autobusy, které v pravidelných intervalech dojíždějí do Ledce, Rajhradu či Modřic, aby zhruba navazovaly na pochod. Na stanovištích jsou pro účastníky pochodu připraveny stánky s vodou.
Pouť smíření
Pouť smíření připomíná událost označovanou někdy jako brněnský pochod smrti. Na konci května 1945 muselo město nuceně opustit na 20 tisíc německy mluvících lidí, mezi nimi mnoho starců, žen a dětí. Podle organizátorů Pouti smíření nepřežilo cestu k rakouským hranicím 1700 lidí. Náhledy historiků i publikované početní údaje se ale různí.
Při zakončení Pouti smíření promluví brněnský primátor Petr Vokřál z ANO a předák sudetských Němců Bernd Posselt. Kromě projevů je na programu zapálení svíček za oběti poválečného násilí, koncert kapely Urband a prezentace krajanských sdružení.
Akce se koná jako součást festivalu Meeting Brno. V neděli se bude v rámci tohoto festivalu konat pietní akt na nádvoří Kounicových studentských kolejí, které za druhé světové války sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Pietního aktu se zúčastní čeští i němečtí občané.
