Prodloužení povinné školní docházky se státu vyplatí. Musíme měnit obsah vzdělávání, říká Gazdík
Zrušení deváté třídy na základní škole a povinné dvouleté studium na škole střední – tak vypadá návrh ministra školství Mikuláše Beka (STAN), jak modernizovat vzdělávací systém. „Nebude to ku prospěchu věci,“ říká místopředseda Unie školských asociací Jiří Nekuda. „Jsme v době, kdy musíme změnit obsah vzdělávání. Pakliže uvažujeme o prodloužení povinné školní docházky, teď je ten správný čas,“ myslí si poslanec Petr Gazdík (STAN).
Návrh na prodloužení povinné školní docházky zdůvodňuje ministr školství snahou vtáhnout co nejvíce dětí i do středního vzdělávání, včetně těch, kteří se o vstup na střední školu ani nepokusí. Nekuda s tím nesouhlasí.
Prodloužení povinné školní docházky patří mezi priority ministra školství v rámci modernizace vzdělávacího systému. Debatují místopředseda Unie školských asociací Jiří Nekuda a poslanec Petr Gazdík (STAN)
„Nemyslím si, že žáky, kteří nemají chuť a zájem studovat, k tomu přimějeme tím, že je budeme držet další dva roky na středních školách. Může to být kontraproduktivní a může to víceméně zasáhnout i do chodu současných škol,“ vysvětluje Nekuda, který je také ředitelem Hotelové školy, Obchodní akademie a Střední průmyslové školy v Teplicích a pokračuje:
„Na střední školy by se dostal nový fenomén – povinná docházka, kterou jako ředitelé středních škol neznáme.“
Gazdík připouští, že krok by přinesl ředitelům středních škol starosti navíc. Změny jsou ale podle něj potřebné z několika důvodů.
„Když se na to podíváme z pohledu toho, kde teď jsme, že 68 procent žáků, kteří teď nastupovali do prvních tříd, připravujeme na povolání, která ještě neexistují,“ vysvětluje.
Ministr školství: Na vysoké školy chodí příliš staří studenti. I proto navrhuji zrušení deváté třídy
Číst článek
„Když se zamyslíme nad tím, jak jsou umělá inteligence a vědeckotechnický pokrok masivním způsobem během několika let schopny měnit životy lidí, tak udržet děti ve vzdělání déle, připravit je na to lépe, aby se každý rok, který zůstanou ve vzdělání, něco navíc naučily, je prostě dobře,“ poznamenává Gazdík.
„Když k tomu přidáme statistiku předčasných odchodů ze vzdělávání po deváté třídě, nebo dokonce ještě dřív, statistiku žáků s jen základním vzděláním, která roste, tak s tím musíme něco udělat. Protože když neuděláme nic, v budoucnu tady vytvoříme kategorii lidí, kteří budou de facto nezaměstnatelní,“ argumentuje.
‚Vyplatí se to‘
Nekuda souhlasí s tím, že v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří Česko k zemím, které mají kratší povinnou školní docházku. Přesto si myslí, že její prodloužení by mohlo být kontraproduktivní.
„Nám se do systému středních škol dostávají i žáci, kteří končí základní vzdělání v sedmé třídě, mají pochopitelně devět tříd, a přicházejí třeba s dvanácti pětkami a absolutně bez jakékoliv motivace dělat cokoliv dál. A my tyto děti, kterých bohužel není málo, budeme držet další dva roky na střední škole,“ říká ředitel.
Emoční vyčerpání a cynismus. Nový výzkum představuje, jak jsou na tom čeští učitelé a učitelky
Číst článek
„Řada z nich by přitom třeba už vstoupila do pracovního procesu a i jejich rodiny si to třeba přejí. Nepřineslo by jim to tedy vůbec nic a stejně po těch dvou letech z toho školství odejdou,“ naznačuje.
Podle Gazdíka je potřeba na takové případy reagovat změnou rámcových vzdělávacích programů. Státu se to podle něj ekonomicky vyplatí.
„Právě tím, že se soustředíme na detaily, na to, aby bylo možné mít individuální plány, na to, aby byli učitelé motivováni s takovými dětmi pracovat. To je samozřejmě cesta nelehká. Mnohem jednodušší je nechat je být a nechat je jít na ten pracovní trh,“ tvrdí bývalý ministr.
„Ale do budoucna se to ekonomicky ČR rozhodně nevyplatí, protože právě takoví žáci jsou bohužel v budoucnu v podstatě pobírači dávek,“ opakuje.
Podle Nekudy jsou tyto argumenty logické. Nemyslí si ale, že by díky prodloužení školní docházky dosáhlo více dětí vyššího vzdělání.
„Jsou to opravdu velké skupiny dětí, které tam budou sedět, řekněme v uvozovkách násilím, další dva roky a stejně to vzdělání prostě nezískají. Bude to třeba i v neprospěch těch dětí, které mají zájem se něco naučit a vzdělání dosáhnout. Ale to, co říká pan poslanec, dává logiku a bylo by dobře, kdyby to přineslo žádaný efekt,“ konstatuje.
Jak by prodloužení povinné školní docházky zvládaly střední školy? Budou vznikat nové školy, instituce, třídy? Kde se na to vezmou peníze? Poslechněte si celou debatu, záznam najdete nahoře v článku. Moderuje Karolína Koubová.
