Povodeň století končí, lidé bojují s následky

Povodňová situace se dále uklidňuje, hladiny řek na celém území ustupují. V Ústí klesla hladina Labe od pátku, kdy tam řeka kulminovala, o zhruba jeden a půl metru. Viditelný pokles je i v Terezíně na Litoměřicku, kde voda na náměstí klesla o více než půl metru. Přesto tam dosahuje téměř metrové výšky. Voda už klesá i v Děčíně a v nedalekém Hřensku. V neratovické chemičce Spolana začalo odčerpávání unikajícího chloru a jeho přeměna na neškodný chlornan sodný.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

záplavy | Foto: Jan Rosenauer

Hladina rozvodněného Labe na severu Čech klesá rychleji, než vodohospodáři očekávali. V Ústí na stavidlech ve Střekově bylo dnes ráno asi 9,5 metru vody, tedy zhruba o půl metru méně proti původním předpokladům. Na úroveň šesti metrů by se hladina Labe v Ústí mohla dostat asi v polovině týdne. Obvyklá výška hladiny je kolem dvou metrů. Opadávající voda dovolila už několika desítkám evakuovaných rodin z městské části Mojžíř vrátit se domů. Labe ve městě kulminovalo v pátek odpoledne na výšce téměř 12 metrů.

Vltava v Praze klesla proti středečnímu maximu už o pět metrů. V osm hodin ráno ráno naměřili vodohospodáři v Malé Chuchli hloubku dva metry a osmdesát centimetrů. Za posledních 12 hodin tak hladina klesla zhruba o 60 centimetrů. Vodohospodáři přesně nevědí, kdy se rozvodněná řeka vrátí k normálnímu stavu, předpoklady hovoří přibližně o jednom měsíci.

Zmenšuje se i jezero, které vzniklo na soutoku Labe a Ohře u Litoměřic. Na obou březích Labe v litoměřickém okrese povodeň zasáhla 31 obcí. Evakuováno z nich muselo být přes 7 a půl tisíce lidí. Několik desítek domů je vážně ohroženo v obci Křešice na Litoměřicku, která patří k nejvíce postiženým obcím v této oblasti.

V Křešicích, které leží v blízkosti Labe a nyní vlastně na okraji obrovského jezera vzniklého v terezínské kotlině, zaplavila povodeň téměř všechny objekty. Ušetřeno zůstalo jen sedm z tří stovek. Starostka Ludmila Juříková odhaduje, že 20 až 30 domů je ve vážném ohrožení- obec totiž leží z části na píscích. Ve sklepích je stále hodně vody, a tak si tam na vyjádření statika počkají zřejmě až týden. Od pondělí ale začnou z rozhodnutí krizového štábu pouštět evakuované obyvatele do svých domovů, avšak pouze na vlastní nebezpečí.

Domů se už vrátily také tři stovky obyvatel Drnholce na Břeclavsku. Jejich evakuace byla nařízena poté, co začala prosakovat hráz na soutoku Litobratřického potoka a Dyje. Ochranný val se ale podařilo zpevnit a nebezpečí pominulo. Večer se do svých domovů začala vracet i tisícovka obyvatel Novosedel, poslední ohrožené obce v oblasti. Nebezpečí povodní je tam, zdá se, definitivně zažehnáno. Voda v řece Dyji i v rozlitých jezerech v jejím okolí vytrvale klesá.

Ke zlepšení dosavadního stavu napomohl oslabený přítok do jezera z rakouské strany, ale zejména nasazení dalšího výkonného čerpadla. Přímo u jezera nainstalovali hasiči čerpadlo s výkonem 35 metrů krychlových za minutu. Zařízení, která jsou jenom tři v republice, je z Ostravy a doplňuje je druhé z Brna s minutovým výkonem 15 krychlových metrů.

Situace se pomalu uklidňuje i na jihočeské Lužnici. Ve Veselí nad Lužnicí voda opadla především v dolní části města, takže je už opět možný průjezd po silničním obchvatu.

V poledne zahájili pracovníci neratovické Spolany za pomoci hasičů odčerpávání až čtyř tun chloru z poškozeného skladu a jeho přeměna na chlornan. Podle ředitele středočeských hasičů Jana Žižky tímto procesem projde jenom zbytkové množství chloru z vyprázdněných nádrží. "Je tam zhruba 108 tun ve dvou skladech, přičemž nás zlobí jenom jeden, druhý je naprosto v pořádku," uvedl Žižka. Velké množství chloru podle něj obsahují ležaté zásobníky, které ale povodeň nepoškodila. Ze země se vytrhly pouze prázdné zásobníky, které obsahují zbytkové množství chloru v objemu až jedné tuny. "Takže se můžeme vážně zabývat problémem maximálně do čtyřech tun chloru," upřesnil.

Mluvčí Spolany Miroslav Novák si zatím netroufl odhadnout, jak dlouho přeměna nebezpečné chemikálie na neškodnou látku potrvá. "Pracujeme v bojových podmínkách, takže bude záležet i na tom, jak bude fungovat veškeré zařízení včetně dodávek energie, která se vyrábí v elektrocentrálách, případně přísunu vody pro chlazení technologie, takže ty odhady se pohybují mezi jedním až pěti dny," řekl. Chlor je stále uzavřen v budově skladu a do okolí se nedostal. Obyvatelům Neratovic tedy žádné nebezpečí údajně nehrozí. K případnému zásahu jsou v Kostelci nad Labem připraveni vojáci z protichemické jednotky.

Nebezpečná chemikálie ohrožuje obyvatele Neratovic a okolí už od čtvrtka. Naposledy se uvolnilo 16 kilogramů chloru včera před polednem. Podle středočeského hejtmana Petra Bendla ale Spolana přípravou na povodňový stav nepodcenila, ale v případě příchodu stopadesátileté vody nelze únik nebezpečných látek vyloučit. "Je to zázrak, že to je jenom na téhle úrovni a doufejme, že už se nic horšího nestane," dodal Bendl.

Aktivisté ekologického hnutí Greenpeace v sobotu pronikli do areálu Spolany a odebrali vzorky půdy z okolí budov zamořených dioxiny. Využili k tomu poklesu hladiny Labe, které se po povodňové vlně z poloviny týdne vrátilo do koryta. V podniku odebrala vzorky i Česká inspekce životního prostředí.

Záplavami poničený Český Krumlov přestane být od pondělí uzavřeným městem. Radnice záplavami poničeného města, které je na seznamu památek UNESCO, od pondělka ruší stav ohrožení a otvírá město veřejnosti a turistům. Podle radnice, která se dosud bránila, aby turisté sledovali neštěstí zaplavených lidí, je město z nejhoršího venku a pomalu ožívá. Obyvatelé žijící v těsné blízkosti řeky budou sice následky velké vody odstraňovat ještě několik měsíců, návštěvníci však mohou vidět podstatnou část historického jádra a většinu památek a galerií.

Ladislav Dvořák, Ivan Mls, Ladislav Pavlík, Marika Táborská, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru