Povodně roku 2002 vyplavily i Spolanu Neratovice. Lidi ohrožoval únik chlóru
Srpnová obří povodeň vyplavila před 10 lety čtrnáct chemických továren. Nejhůře dopadla neratovická Spolana. Více než dva týdny tam záchranáři bojovali s technikou, aby do vody a do ovzduší neunikal jedovatý chlór, dioxiny a rtuť. Škody tehdy vedení závodu vyčíslilo na více než miliardu korun.
Byl to doslova boj s časem. Proudy vody pronikaly do areálu chemičky už 14. srpna nad ránem. Pracovníci věděli, že se nesmí dostat k zásobníkům s chlórem.
Utěsnili stěny u skladů s jedovatým chlórem a dalšími nebezpečnými látkami a stavěli zábrany, které měly zadržet stoletou vodu. Jenže přišla pětisetletá obří vlna a Labe vyplavilo i sklady s jedovatými chemikáliemi.
„Už nyní dosahuje hladina Labe stoleté vody a rodáci se nestačí divit. Přímo v Neratovicích proto musí opustit své obydlí 600 lidí z Mlékojem, 400 ve Starých Neratovicích a padesátka osob odchází z Lobkovic. Kromě zatopeného města ale zejména ekologové sledují areál Spolany, ve kterém může dojít k uvolnění toxické rtuti a v krajním případě dioxinu,“ informoval tehdy o dění v Neratovicích Český rozhlas.
Redaktorka Petra Benešová popsala dramatické události ve Spolaně Neratovice během povodní v roce 2002
Patnáctého srpna už hladina šplhala do výšky tří a půl metru. Unikal mazut, okamžitě byla budována norná stěna. Kolem poledne se nad chemičkou zvedl žlutý oblak toxického chlóru a Spolana vyhlásila chemický poplach třetího stupně.
„Chlapi, kteří tam byli nasazeni, se museli urychleně vzdálit. Teď jsou tedy už všichni mimo nebezpečí, naštěstí. Źádné síly ani prostředky není možné dopravit na místo zásahu, protože v místech, kde je oblak toho chloru, by se jednotka musela pohybovat tím oblakem, a to prostě nelze,“ popsal situaci jeden ze zasahujících hasičů.
Zasedal krizový štáb
O sklady s nebezpečnými chemikáliemi se zajímal i tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
„Uniká ze skladu, kde je betonová konstrukce, do toho menšího objektu, kde byla letos vybudována zídka na stoletou vodu. Došlo k přeplavení té zídky asi o 10 centimetrů. Pohyb vody je ale klidný a po opadnutí vody ta zídka zase slouží zase zábrana, aby se ty látky s dioxiny nedostaly ven,“ komentoval situaci ministr.
Vedení chemičky se chtělo zbavit nebezpečného chlóru a plánovalo ho zneutralizovat na bezpečný chlornan sodný.
Zasedl krizový štáb. Šestnáctého srpna se objevily trhliny na střeše jednoho skladu, sirény lidem oznámily druhý stupeň chemického poplachu.
Osmnáctého srpna Labe z chemičky ustoupilo. O den později hasiči ve speciálních oblecích prozkoumávali poškozené sklady. Večer 23. srpna opět uniknl chlór.
„Pokoušeli se odčerpávat chlór z jednoho tanku. Aby ho zpracovatelé zlikvidovali. A v tu dobu došlo k potížím napojení na ten tank,“ vysvětloval předseda představenstva Spolany Pavel Švarc.
Škoda byla miliarda korun
Postup chemičky kritizovala nezisková organizace Arnika. „Problém je v tom, že se opakuje situace, že Spolana to jenom zhruba odhaduje, kolik kilogramů chlóru uniklo. Obávám se, že veřejnost se většinou nedozví úplně přesná čísla,“ tvrdili její zástupci.
Situace se nelíbila ani lidem žijícím v okolí chemičky. „Jsme z toho tedy vyřízení, myslím si, že hodně zatají. Sirény jsou tady, ale nejsou slyšet po celém městě,“ říkali místní.
Až do konce srpna pracovali záchranáři na odsávání chlóru a uklízeli poškozený areál chemičky. Teprve 2. září Spolana odvolala chemický poplach. Chemička tehdy vyčíslila škody na více než miliardu korun.
Podle vedení závodu tehdy nebylo vážně poškozeno životní prostředí. Po povodních Spolana investovala do rekonstrukce skladů a jejich lepšího zabezpečení.
