Po povodních na Uničovsku a Šumpersku pomáhaly desítky dobrovolníků, odpracovaly přes 4200 hodin
Rozváželi pitnou vodu, pomáhali s odklízením bahna a taky zjišťovali, s čím potřebují lidi postižení červnovými povodněmi na Uničovsku a Šumpersku pomoct. Dobrovolníci a zaměstnanci nevládních organizací tam odpracovali přes 4 200 hodin. Vyplývá to z údajů od neziskových organizací. Podle nich lidem zasaženým povodněmi pomáhá, když vidí, že nejsou na zvládnutí obtížné situace sami.
„Měli jsme domluvenou práci na baráku, kde bylo hodně bahna na dvoře a vlastně i vevnitř, tam jsme pomáhali to bahno vyvážet a pak jsme vystěhovávali věci, které taky byly zaplavený,“ vyprávěla studentka Veronika Pražáková, která v polovině června pomáhala odklízet následky povodní na Uničovsku.
Poslechněte si příspěvek o dobrovolnících, kteří pomáhali při červnových povodních
Už v březnu se zaregistrovala do databáze povodňových dobrovolníků neziskové organizace Diakonie. V té je v současnosti asi 200 kontaktů, upřesnila vedoucí sekce humanitární pomoci v České republice Jarmila Dvořáková.
„To jsou dobrovolníci, které kontaktujeme jako první. V době, kdy žádné povodně nejsou, tyto dobrovolníky zveme na školení,“ objasnila.
Práce v rizikovém prostředí
Dobrovolníci Diakonie se učí, jak poskytovat první psychosociální pomoc, jak zacházet s technikou a jak pracovat bezpečně, dodala Dvořáková.
280 domů vyplavených, všude bahno. ‚Musím smeknout,‘ děkuje starosta Šumvaldu hasičům a armádě
Číst článek
„Dobrovolníci po povodních pracují v rizikovém prostředí, proto vlastně dbáme na tu ochranu zdraví tak, aby si byli vědomi těch rizik, dokázali se chránit a nepodceňovali práci v tomto prostředí,“ přiblížila přípravu dobrovolníků.
Kromě Diakonie pracovaly na Uničovsku a Šumpersku taky organizace Český červený kříž, ADRA, Charita, Člověk v tísni a Maltézská pomoc. Celkem do zasažených obcí poslali 167 lidí. Pomoc po povodních řídí hasiči společně se zástupci zasažených obcí.
Podle mluvčí hasičského sboru Olomouckého kraje Lucie Balážové byla spolupráce s humanitárními organizacemi efektivní a bezproblémová. Jejich zaměstnanci a vyškolení dobrovolníci v prvních dnech zjišťovali škody, psychický stav zasažených obyvatel i to, jakou potřebují podporu. Do pomoci se hned po povodni pustili i dobrovolní hasiči a sousedé, připomněl starosta zasaženého Šumvaldu Josef Šenk z ODS.
„Ti, co nebyli zasaženi nebo byli méně zasaženi, tak pomáhali buďto sousedům nebo rodině, anebo pracovali v místech, kde jsme vydávali první pomoc a občerstvení,“ popsal starosta vzájemnou pomoc místních obyvatel během povodní.
Problém udržet si dobrovolníky
Josef Šenk odhaduje, že se v prvních osmi dnech do pomoci v Šumvaldu zapojilo okolo tří set lidí. Právě do Šumvaldu odjela i dobrovolnice Diakonie Veronika Pražáková.
„Došla mi sms zpráva, že se tam bude otevírat dobrovolnická základna, A asi tři dny na to přišla další, že kdo tedy má zájem pomáhat, tak se může zaregistrovat dle svých časových možností,“ popisovala Pražáková svolávání dobrovolníků. V Šumvaldu pomáhala pět dnů. Dodala, že dobrovolnictví je opravdu fyzicky i psychicky náročné, člověk si podle ní musí umět uhlídat svoje limity a nebát se říci, když už je pomáhání nad jeho síly.
Značné škody, jedna mrtvá a jedna pohřešovaná. Po bleskových povodních se řeky vrátily do svých koryt
Číst článek
Podle koordinátora pomoci při mimořádných událostech v Adře Josefa Koláčka se můžou lidi zapojit i nárazově, třeba při vyklízení zatopených domů pod vedením zkušených pracovníků. Organizace totiž mají problém s tím, aby si udržely dobrovolníky dlouhodobě - je to i kvůli tomu, že povodně přicházejí nečekaně - uvedl Koláček.
„Celá řada dobrovolníků má svůj běžný občanský život, buďto se odstěhují někam za prací, nebo mají zrovna rodičovské povinnosti. Takže z těch vyškolených 70 nebo 80 můžeme aktuálně počítat třeba s 15 nebo 20,“ zdůvodnil, proč má organizace nedostatek dobrovolníků.
Na Uničovsku a Šumpersku navštívili dobrovolníci a zaměstnanci humanitárních organizací celkem 466 zasažených domácností. Zmapovali taky, že povodně znečistily až 400 studní. Na jejich vyčištění a na pomoc nejohroženějším lidem nevládní organizace vybraly téměř 3 miliony korun.
