Po povodních na Uničovsku a Šumpersku pomáhaly desítky dobrovolníků, odpracovaly přes 4200 hodin

Rozváželi pitnou vodu, pomáhali s odklízením bahna a taky zjišťovali, s čím potřebují lidi postižení červnovými povodněmi na Uničovsku a Šumpersku pomoct. Dobrovolníci a zaměstnanci nevládních organizací tam odpracovali přes 4 200 hodin. Vyplývá to z údajů od neziskových organizací. Podle nich lidem zasaženým povodněmi pomáhá, když vidí, že nejsou na zvládnutí obtížné situace sami.

Uničovsko/Šumpersko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na pomoc nejohroženějším lidem nevládní organizace vybraly téměř 3 miliony korun. | Foto: Blanka Mazalová | Zdroj: Český rozhlas

„Měli jsme domluvenou práci na baráku, kde bylo hodně bahna na dvoře a vlastně i vevnitř, tam jsme pomáhali to bahno vyvážet a pak jsme vystěhovávali věci, které taky byly zaplavený,“ vyprávěla studentka Veronika Pražáková, která v polovině června pomáhala odklízet následky povodní na Uničovsku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek o dobrovolnících, kteří pomáhali při červnových povodních

Už v březnu se zaregistrovala do databáze povodňových dobrovolníků neziskové organizace Diakonie. V té je v současnosti asi 200 kontaktů, upřesnila vedoucí sekce humanitární pomoci v České republice Jarmila Dvořáková.

„To jsou dobrovolníci, které kontaktujeme jako první. V době, kdy žádné povodně nejsou, tyto dobrovolníky zveme na školení,“ objasnila.

Práce v rizikovém prostředí

Dobrovolníci Diakonie se učí, jak poskytovat první psychosociální pomoc, jak zacházet s technikou a jak pracovat bezpečně, dodala Dvořáková.

280 domů vyplavených, všude bahno. ‚Musím smeknout,‘ děkuje starosta Šumvaldu hasičům a armádě

Číst článek

„Dobrovolníci po povodních pracují v rizikovém prostředí, proto vlastně dbáme na tu ochranu zdraví tak, aby si byli vědomi těch rizik, dokázali se chránit a nepodceňovali práci v tomto prostředí,“ přiblížila přípravu dobrovolníků.

Kromě Diakonie pracovaly na Uničovsku a Šumpersku taky organizace Český červený kříž, ADRA, Charita, Člověk v tísni a Maltézská pomoc. Celkem do zasažených obcí poslali 167 lidí. Pomoc po povodních řídí hasiči společně se zástupci zasažených obcí.

Podle mluvčí hasičského sboru Olomouckého kraje Lucie Balážové byla spolupráce s humanitárními organizacemi efektivní a bezproblémová. Jejich zaměstnanci a vyškolení dobrovolníci v prvních dnech zjišťovali škody, psychický stav zasažených obyvatel i to, jakou potřebují podporu. Do pomoci se hned po povodni pustili i dobrovolní hasiči a sousedé, připomněl starosta zasaženého Šumvaldu Josef Šenk z ODS.

„Ti, co nebyli zasaženi nebo byli méně zasaženi, tak pomáhali buďto sousedům nebo rodině, anebo pracovali v místech, kde jsme vydávali první pomoc a občerstvení,“ popsal starosta vzájemnou pomoc místních obyvatel během povodní.

Problém udržet si dobrovolníky

Josef Šenk odhaduje, že se v prvních osmi dnech do pomoci v Šumvaldu zapojilo okolo tří set lidí. Právě do Šumvaldu odjela i dobrovolnice Diakonie Veronika Pražáková.

„Došla mi sms zpráva, že se tam bude otevírat dobrovolnická základna, A asi tři dny na to přišla další, že kdo tedy má zájem pomáhat, tak se může zaregistrovat dle svých časových možností,“ popisovala Pražáková svolávání dobrovolníků. V Šumvaldu pomáhala pět dnů. Dodala, že dobrovolnictví je opravdu fyzicky i psychicky náročné, člověk si podle ní musí umět uhlídat svoje limity a nebát se říci, když už je pomáhání nad jeho síly.

Značné škody, jedna mrtvá a jedna pohřešovaná. Po bleskových povodních se řeky vrátily do svých koryt

Číst článek

Podle koordinátora pomoci při mimořádných událostech v Adře Josefa Koláčka se můžou lidi zapojit i nárazově, třeba při vyklízení zatopených domů pod vedením zkušených pracovníků. Organizace totiž mají problém s tím, aby si udržely dobrovolníky dlouhodobě - je to i kvůli tomu, že povodně přicházejí nečekaně - uvedl Koláček.

„Celá řada dobrovolníků má svůj běžný občanský život, buďto se odstěhují někam za prací, nebo mají zrovna rodičovské povinnosti. Takže z těch vyškolených 70 nebo 80 můžeme aktuálně počítat třeba s 15 nebo 20,“ zdůvodnil, proč má organizace nedostatek dobrovolníků.

Na Uničovsku a Šumpersku navštívili dobrovolníci a zaměstnanci humanitárních organizací celkem 466 zasažených domácností. Zmapovali taky, že povodně znečistily až 400 studní. Na jejich vyčištění a na pomoc nejohroženějším lidem nevládní organizace vybraly téměř 3 miliony korun.

Jana Karasová, Vojtěch Tomášek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme