Požáry jako v Hřensku u nás budou vznikat. Teploty narůstají a vlhkost klesá, připomíná expert Trčka

Lesní požár v Českém Švýcarsku se hasičům nedaří dostat pod kontrolu. Podle odborníka na požární ochranu z Fakulty bezpečnostního inženýrství Technické univerzity Ostrava Martina Trčky za to může zejména jeho velikost a malá vlhkost porstředí. Požár podle něj nepůjde bez změny počasí zcela uhasit. „Musíme se připravit zejména na to, že jsou tu klimatické změny a požáry budou nastávat čím dál častěji,“ řekl Trčka v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

rozhovor České Švýcarsko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Požár lesa v Národním parku České Švýcarsko u Hřenska

Požár lesa v Národním parku České Švýcarsko u Hřenska | Foto: Ondřej Hájek | Zdroj: ČTK

Co je nejsložitější na uhašení lesního požáru?
Složitost při hašení lesního požáru spočívá zejména ve dvou hlavních aspektech. Jedním je plocha. S rostoucí plochou roste také množství uvolněného tepla, které se dostává do prostoru. To uvolněné teplo následně znemožňuje přístup hasičských jednotek k místu. 

Česku pomůže hasit požár v Hřensku Slovensko, Polsko i Itálie. Policie šetří jeho příčinu

Číst článek

Když máte malý táborák, také se k němu umíte dostat jen na nějakou rozumnou vzdálenost a dál už vás to nepustí. Čím je táborák větší, tím se přístup k místu komplikuje. Až se dostanete do stavu, že už se k ohni nedá dostat na takovou vzdálenost, ze které je možné běžným prostředky vůbec dostříknout vodu do místa požáru.

Výkon požáru je potom takový, že není možné zvrátit tepelnou bilanci množstvím vody, které je jednotka hasičů do místa schopna dostat. To je ten druhý aspekt.

V takovém případě se potom musí použít formát takzvaného leteckého hašení, kdy se voda dopravuje pomocí letecké techniky tak, aby bylo možné vůbec zasáhnout ohnisko, které je pro jednotky nemožné dosáhnout.

Jakým způsobem probíhá letecké hašení? Hasí se ze středu, nebo ze stran?
To je věcí požáru. Hasiči se v podstatě musí vždy dohodnout s pilotem v závislosti na povětrnostních podmínkách. Společně s velitelem zásahu musí vyhodnotit, ze které strany je pro pilota bezpečné naletět na místo požáru a odkud je bezpečné provést shození vody.

V zásadě je to postaveno tak, že velitel zásahu řekne, kde je potřeba zastavit šíření, pilot s ním komunikuje a řekne, jestli je možné z té strany naletět.

V Česku je malá vlhkost

Co nejvíce ovlivňuje šíření požáru?
Nejhorší je samotná iniciace požáru. Ta tkví v tom, že za určitých okolností v letních dnech dosáhne kritické hodnoty vlhkost v prostředí. Řádově je to kolem 40 až 50 procent, my standardně ve svém mírném pásmu máme kolem 70 až 80 procent.

To je rozdíl mezi subtropickým a mírným pásem. Když se podíváme na pás řekněme od Španělska po Řecko, tam je v období přibližně od dubna do října jen otázkou času, kdy k požáru dojde.

Evidentně se situace klimatických změn začíná dotýkat i naší oblasti, kdy vlhkost klesá do takové míry, že vznikají požáry tohoto charakteru. Základním problémem je vlhkost, která klesne, a tím pádem vzniká velmi suché prostředí, které umožňuje takto rychlé šíření.

Jak ovlivňuje hašení počasí? Pomohlo by, kdyby například v Českém Švýcarsku teď začalo pršet?
V určitý okamžik se požár jinak než na základě změny klimatických podmínek uhasit nedá. Já si netroufám tvrdit, jaká je v tuto chvíli situace v Českém Švýcarsku.

Pokud nedojde k tomu, že by vyhořela velká část porostu a požár se zmenšil natolik, že s ním hasiči budou schopni pracovat, nebo neznačně pršet, tak je takto rozsáhlý požár pro hasiče nezvladatelný.

Dřív se dařilo požáry během jednoho dne lokalizovat, teď je druhý den horší, říká ředitel Českého Švýcarska

Číst článek

Musí se soustředit na omezení šíření směrem k obytným částem a snažit se ovlivnit možnost úniku osob. Mnohdy už jiná cesta než utéct není, protože není možné hasit.

Lze proti ohni udělat nějakou bariéru, která bude chránit okolí požáru, například domy?
Obecně se dá říct, že existují možnosti, jak se bránit. Ale vždy to jde ruku v ruce s velikostí požáru. Když si představíte opravdu vzrostlý les, kde dojde k nejhorší variantě požáru, takzvanému korunovému, tak plameny mohou dosahovat výšky desítek metrů.

To je nesrovnatelné například s požárem louky. Tam by stačila obyčejná silnice, přes kterou se oheň neumí šířit. V případě velkých požárů už by ale výsek musel být velmi široký.

Zásadní roli také sehrávají náletové dřeviny nebo uhlíky, které jsou vlivem proudů požáru vytaženy nahoru a přeneseny větrem do nehořící plochy. Tak vznikne nové ohnisko. Obrana je tedy velmi omezená vzhledem k velikosti požáru.

Požáry budou častější

Jsou z technického hlediska na takový požár čeští hasiči připraveni?
Česká republika bude muset nepochybně udělat celou řadu dalších kroků. My to velmi často řešíme na konferencích požární ochrany. Musíme se připravit zejména na to, že jsou tu klimatické změny a požáry budou nastávat čím dál častěji.

Máme poměrně propracovaný systém ochrany, ale každý systém je poplatný určitému množství hasičů a ekonomických prostředků, které je možné do toho vložit. Ty odrážejí statistiku.

Jestliže statistika říká, že u nás takový požár bude, vymysleme si, jednou za deset let, tak nemůžete vynaložit, když to přestřelím, miliardy korun. Obyvatelstvo pak řekne, proč jste do toho dali tolik peněz. Když pak vznikne jeden takový požár, lidé se zeptají, proč jste do toho nedali tolik peněz.

Je to prostě vyvážený systém, který odráží možnosti státu a je postavený na statistikách. Budeme pravděpodobně muset postupně zvyšovat nárok na Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany, aby jich bylo více. Jedna věc je hasit, ale jak jsem řekl, ono to v určitém okamžiku ztrácí smysl.

Nemůžete mít republice stovky tisíc hasičů na tuto problematiku, proto jich v určitý okamžik prostě bude málo. To nelze hasit jako požár rodinného domu, který nikam neodejde. Tady to tak nejde, v určitém okamžiku nad vámi příroda zvítězí.

Obrovský trend v zahraničí, v zemích, které požáry trpí, je sledování území a co nejrychlejší zjištění požáru. Oni vědí, že k němu dojde a sledují území pomocí kamerových systémů, aby byli okamžitě schopní reagovat. Vědí totiž, že když požár přeroste v určitou velikost tak nemají, jak hasit.

Jak jsou tedy rozdílné naše lesní požáry od těch, co známe například z Řecka, Portugalska nebo Kalifornie?
Je to pochopitelně rozlohou, urbanizace u nás nevytváří tak velké lesní porosty, ale zejména je to dáno už zmíněnou vlhkostí. My jsme v oblasti, kde k požárům dlouhá léta v takovémto rozsahu nedocházelo.

Pravděpodobně ale bude kvůli zásadním změnám třeba pracovat s tím, že to není náhoda a takovéto požáry tady budou vznikat. V České republice není standardní, aby se teploty dlouhodobě pohybovaly kolem 35 stupňů přes den. Teploty narůstají a ovlivňují vzdušnou vlhkost, z toho to celé bude pramenit. Je třeba se na to připravit a počítat s tím.

Marie Starostová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme