Pomohlo by Českému Švýcarsku cílené vypalování? Správci parku to navrhli, starosta Krásné Lípy je proti
Národní park České Švýcarsko hoří. Jsou to přitom sotva tři týdny, co správci parku řešili se starosty místních obcí, co dělat, kdyby byl v parku požár. V něčem se neshodli – třeba v tom, zda nechat určitá území parku kontrolovaně vyhořet. Pro Radiožurnál o tom diskutovali člen Rady národního parku České Švýcarsko Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a starosta Krásné Lípy Jan Kolář (Sdružení 2018).
Pane Kotecký, strategie parku počítala s tím, že v případě požáru by se nechalo zasažené území kontrolovaně vyhořet. Proč? V čem by to bylo pro park přínosné?
My jsme u jednání o návrhu nebyli, takže nedokážu posoudit.
Poslechněte si debatu mezi Vojtěchem Koteckým z NP České Švýcarsko a Janem Kolářem, starostou Krásné Lípy
A obecně tedy?
Obecně můžu říci, že kontrolované vypalování je postup, který se běžně používá v národních parcích hlavně v Americe a Austrálii a začíná se objevovat také v Evropě.
Slouží mimo jiné právě k ochraně obcí a spočívá v tom, že ve vhodném počasí hasiči donesou techniku a zapálí kus vegetace tam, kde je nutné odstraňovat suchou hmotu.
Přenos požáru ovlivní především živé stromy. Žhavé jehličí je to, co letí, tvrdí náměstek ministryně
Číst článek
Používá se to jako prevence požárů. A když se to dělá často na malých plochách, tak se tím předejde vzniku velkých ploch, kde by mohl vypuknout masivní požár. Ale nevím, jestli to je návrh, o kterém se mluvilo v tomto konkrétním případě.
Pane Koláři, vy jste s takovým postupem nesouhlasil. Proč?
Tento postup je zmíněný v návrhu zásad péče, které zveřejnil národní park k připomínkování před zhruba dvěma měsíci s tím, že do 10. července jsme měli možnost, celá veřejnost měla možnost se k tomu vyjadřovat, k těm budoucím územním plánu a způsobům, jak se tam bude hospodařit.
Zpracovali jsme k tomu připomínky, které jsme poté zveřejnili, co byly schváleny, a zaslali jsme je správě národního parku.
A asi jedna z nich, je to tuším číslo šest v našich připomínkách, právě řešila, že vůbec nesouhlasíme s připouštěním varianty, aby se v území uvažovalo o tom, že se bude cíleně, nebo respektive pokud vznikne požár, že se nebude cíleně hasit, že se bude nechávat území vyhořet.
To jsme tam jasně formulovali mimo ještě další připomínky, které teď asi nejsou předmětem tohoto rozhovoru.
Nicméně musím říct, že jsem byl hodně překvapen nedělním vstupem pana ředitele do České televize, kde vlastně to, s čím jsme nesouhlasili, v podstatě řekl.
V části České republiky se mohou ve středu objevit silné bouřky, okolí požáru v Hřensku ale nezasáhnou
Číst článek
Řekl ve spotu, že s hasiči hlídají okraj požářiště, aby se oheň nešířil do okolí, a že ten střed se nechal logicky vyhořet. Že tam je určité nebezpečí a tak dále, tomu rozumím, ale dnes vlastně vidíme, co to znamenalo.
Teď jste ale slyšel pane Koláři, že kdyby to byl opravdu kontrolovaný požár jenom malého rozsahu, že by to možná pomohlo předejít i tomu většímu požáru.
Ano, já tomu rozumím. Viděl jsem to, používá se to třeba v jižní Africe v národních parcích. To je trošku zvláštní. Jenom bych řekl to, že, prosím pěkně, my jsme ve střední Evropě, jsme vlastně v kulturní krajině.
Národní park je obklopen obcemi na české i německé straně. Mně to, a nejen mně, ale řadě dalších kolegů a myslím si, že i občanů, přijde jako opravdu veliké riziko, zahrávat si s tím, že budeme něco řízeně vypalovat v oblasti, která je dlouhodobě suchá.
Víme, že pískovce jsou hodně propustné. Máme tady opakovaně problém s tím, že je opravdu dlouhodobé sucho, tak vůbec nechceme diskutovat o tom, že je to možné.
Říkáme jenom svůj názor, my jsme se o tom chtěli bavit. Ano, iniciovali jsme diskusi, poslali jsme připomínky a je to hodně smutné, že v mezičase se naše obavy ne že naplnily, ono to překonalo veškerá naše negativní očekávání.
Pane Kotecký, neukazuje se třeba právě na tomto požáru, že kontrolované vyhoření by se mohlo rychle změnit v nekontrolovatelné vyhoření?
Myslím, že hasiči vědí, co dělají, a samozřejmě by ten postup kontrolovaného vypalování nepoužili v žádném případě v počasí, jaké nastalo teď. To je úplně jiná situace.
Procesy kontrolovaného vypalování se dělají ve vhodných podmínkách, jsou dobře připravené, je předem připravená technika a hasičské zařízení a skutečně je ten oheň pod kontrolou.
Je to úplně jiná situace než moment, kdy najednou uprostřed lesa v naprosto nepřístupných místech vypukne požár a hasiči se alespoň snaží zabránit jeho šíření.
Pane Koláři, dalo se podle vás ještě nijak zmírnit riziko šíření požárů až třeba právě do obcí v Českém Švýcarsku?
Jsem přesvědčen, že ano. Myslím, že důkazem toho je, že v noci z úterý na středu se dělají opatření, se kterými se váhalo. Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček to i sám zmínil – bezpečnostní požární pásmo by tomuto mohly z velké části předejít.
Nebavíme se o těch extrémech, které zmiňoval, kdy to silný vítr přenese i přes stometrový pruh. To si asi nikdo v tu chvíli nepředstavoval, že by se děly až takové pásy.
Nicméně v úterý v noci jsem byl moc rád, že krizový štáb vyslyšel volání zástupce obce, kolegy z Doubice a z východní části hor na české silnice se opatření důsledně provedlo.
Je to s velikým rozdílem proti tomu, jak bylo prezentováno v médiích, že se opatření prováděla podél silnice ve směru na Hřensko.
Ano, tam se kácelo, ale z naprosto jiného důvodu. Šlo o bezpečnostní kácení, aby nepadaly stromy na silnici. A materiál po tom z velké části zůstal, takže se potom krásně přenesl dál na porosty.
Tady v tom případě, co se v noci děje a ještě doteď se na tom pracuje, tak se opravdu čistí celý pruh. Navíc tam teď budou hasiči připravovat další opatření.
Takže tam v určitém principu technologický detail pomoci může. Ale potom si jenom říkám, že ta úvaha mělo proběhnout mnohem dříve. Ve chvíli, kdy se někdo rozhodl opravdu obětovat toto území, protože pokusy s bezzásahovostí s kůrovcem probíhaly v národním parku Saské Švýcarsko už v roce 2016 a 2017.
Meznou se podařilo před ohněm zachránit, plameny zasáhly jen tři domy, popisuje reportér Smatana
Číst článek
Byli jsme tam na exkurzích, kde nám ukazovali, jak to tam krásně vypadalo, ten mrtvý les, že už tam roste nový. Byli jsme v té době zaskočení. Netrvalo dlouho a v roce 2019 se k podobnému kroku rozhodla správa národního parku, což nechceme komentovat. To je rozhodnutí ochrany přírody. Můžeme to chápat, ale měla být přijata taková opatření, aby ta katastrofa nenastala.
Pane Kotecký, dalo se podle vás nějak předem zabránit šíření požáru? Pomohly by třeba protipožární pásy, o kterých mluvil pan Kolář? Dá se něco takového udělat obecně v národním parku?
V principu se něco takového dělat dá. Otázka spíše na hasiče by byla, jestli by se dalo předem předpovědět, kde je bude potřeba umístit a na která místa zacílit.
Nicméně já jsem trochu skeptický k tomu, jestli se mohlo předem vědět, jaká opatření udělat.
Určitě se nějaké věci mohly dělat, ale za těch podmínek, které tam teď jsou, nejenom extrémní sucha a horka, ale také silný vítr, by pravděpodobně velký požár vypukl tak jako tak a bylo by velmi obtížné bránit jeho šíření.
Takže si nejsem jistý, jestli by sebelépe připravená opatření významně změnila situaci, která tam bohužel nastala.
Nicméně je to zkušenost, kterou bude určitě správa parku chtít využít. A myslím si, že příklad protipožárních pásů je věc, na kterou se určitě všichni budou dívat a promýšlet, jak s nimi pracovat dál.
