Práci zdravotně postižených zneužívají hlavně firmy v menších městech
Od léta se zpřísní pravidla vyplácení příspěvků na zaměstnávání postižených. Novelu zákona o zaměstnanosti projednává Senát a během několika týdnů by ji měl odsouhlasit také prezident republiky. Podle odborníků by ale bylo nejlepší změnit celý systém zaměstnávání lidí s postižením.
Novela se zaměřila na tu část zákona, která umožnila firmě dávat postiženému zaměstnanci místo části platu poukázky na různé služby.
Lenka Kohoutová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Českému rozhlasu sdělila, že ve chvíli, kdy zaměstnavatel vyplácí mzdu osobě se zdravotním postižením v naturáliích, tak nemá nárok na příspěvek zaměstnávání osob se zdravotním postižením, respektive na tu část mzdy, kterou vyplácí v naturáliích.
Další příklady, jak firmy zneužívají práce postižených, jsou podle Lenky Kohoutové představovány různými dalšími smlouvami na neexistující vzdělávání, kdy pak zaměstnanci se zdravotním postižením musí odevzdávat určitou částku mzdy na určité vzdělávání, které ani není vykonáváno.
Podle Lenky Kohoutové firmy zneužívají postižené také díky neznalosti zákonů. A to hlavně v menších městech Česka. „Spousta zdravotně postižených si dodnes myslí, že vůbec nemohou pracovat. Natož, že mají mít řádnou pracovní smlouvu a jakým způsobem se k nim má zaměstnavatel chovat. Samozřejmě, že ve větších městech je větší povědomí o podnikání, zaměstnávání než v malých obcích či vesnicích,“ uvedla.
Změna zákona by měla vyplácení části mzdy formou naturálii zabránit, ale nezastaví další praktiky firem, které využívají náhradního plnění. To znamená, že když podnik s více než 25 zaměstnanci nedá práci zdravotně postiženému, musí odebírat výrobky nebo služby od firmy, kde pracuje většina lidí s handicapem.
Firmy nedodržují nařízení
Podle šéfky Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hany Potměšilové firmy toto nařízení také nedodržují. “Ze strany velkých zaměstnavatelů jsme zaznamenali snahu začít vytvářet co největší množství chráněných dílen spekulativně založených například o 5 lidech, kteří vytváří pouze faktury a dělají takzvané předfakturace. Tu práci vytváří velká firma, která dělá ten byznys a pouze přes účelově založenou chráněnou dílnu jde ona takzvaná přefakturace. Ta takzvaná chráněná dílna vystaví fakturu, ale práce osob se zdravotním postižením tam není žádná,“ dodává Potměšilová.
Když Český rozhlas některé firmy kontaktoval, uvedly, že se pohybují v mezích zákona. Obchodní ředitel firmy s kancelářskými potřebami ACTIVA Martin Holoubek sdělil, že za takové postupy může právě špatný zákon o zaměstnanosti z roku 2004. „My jsme byli díky zákonu nuceni zřídit dceřinou společnost, kam jsme všechny naše osoby se změněnou pracovní schopností v podstatě převedli,“ informoval Holoubek.
Části zákona o zaměstnávání lidí se zdravotním postižením se měly změnit ku prospěchu lidí s postižením už letos, ale podle zástupců organizací, které hájí zájmy postižených, se toto do květnových voleb už nestihne. Podle Lenky Kohoutové je to dobře, protože by bylo lepší změnit celý systém zaměstnávání lidí s postižením.
